Nejeden konflikt začíná nedorozuměním, nešťastnými vyjádřeními nebo nedostatečnou komunikací. Možná tomu tak bylo i u bitvy na Bílé hoře. Poté, co Rusko-Ukrajinská válka zabíjela i v Polsku, měli státníci svá slova vážit s co největším rozmyslem.
Vysokoškolští studenti vstoupili do okupační stávky za klima. Symbolicky svoji akci směřují ke státnímu svátku 17. listopadu. Zároveň ale v Egyptě probíhá summit COP27, na kterém se nehovoří o ničem jiném než o klimatu.
Ti starší si pamatují na dobu, kdy jsme v projevech a rozhovorech veřejně činných či populárních osob hledali jinotaje a skrytá sdělení. Dnes jako bychom spíše v proudu opakujících se proklamací a prázdný hesel měli občas hledat záblesky racionality.
Šéf ČEZ Daniel Beneš vrací pozornost k uhelným elektrárnám a k prodloužení těžby uhlí. To je ovšem v rozporu s memorandem, které nedávno podepsal s někdejší ministryní životního prostředí Hubáčkovou.
Otazník v názvu má svůj důvod. Ano, inflace v USA byla 7,7 % (očekával se pokles z 8,2 na 8 %) a například v ČR klesla z 18 % na 15,1 %, ale jeden výsledek nedělá trend. Kromě toho ve druhém případě fungovaly protiinflační štíty.
Volodymyr Zelenskyj zmírnil podmínky pro jednání s Ruskem o ukončení války na Ukrajině. Všechny zbývající však musejí být splněny. Bez nich by přestala existovat důvěra ve světový řád a spravedlnost.
Návrhy NERVu na stabilizaci rozpočtu se stanou základem pro zjištění, zda to vláda myslí s konsolidací vážně. Dlouhodobá udržitelnost však není myslitelná bez zásadní reformy penzí, vyčištění daňového systému a deetatizace ekonomiky.
Rozpočtová reforma se škrty ve výdajích nemusí vůbec znamenat omezení hospodářského růstu. Naopak, může vyvolat pozitivní očekávání, která ekonomiku mohou dokonce nastartovat. A přispět ke snížení úrokových sazeb.
Zatímco většina Evropanů se má kvůli klimatu poprat s vysokými cenami energií, chystaným zákazem spalovacích motorů, nedostatkem nafty a bůhví čím ještě, řada vlád své závazky vůči klimatu prostě neplní.
Vláda vykouzlila státní rozpočet na příští rok se schodkem téměř 300 miliard korun. Tvrdí, že je úsporný, že hledala a škrtala výdaje, kde se jen dalo. Teď začíná hledat příjmy. Najde je, jako vždy, u střední třídy.
Více než polovina obyvatel Velké Británie by chtěla zpátky do Evropské unie. Ve chvíli, kdy by z ní tolik Evropanů chtělo ven. To jsou paradoxy.
Asi to nebylo zrovna očekávané: ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka uvažuje o zkrácení doby, po níž se vyplácí podpora v nezaměstnanosti. Jde to dohromady s tím, k čemu vlastně podpora slouží?