Autor vystudoval FFUK a postgraduálně MBA studia ekonomiky a managementu. Dříve působil např. jako zahraniční zpravodaj, šéfredaktor a ředitel ČTK, tiskový mluvčí Škody Auto a MPO. Nyní pracuje jako konzultant mj. v autoprůmyslu a je mluvčím think tanku Realistická energetika a ekologie.

Jaderné obligace mohou zaplatit elektrárny i důchody

Aniž to zřejmě dosud jasně vnímá, vláda ČR má peníze na jadernou ofenzívu zřejmě v dostatečném objemu doma. Jsou to 3 biliony korun, které občané mají uložené na soukromých účtech. Je možné je získat výměnou za obligace s dlouholetým výhodným úročením a zajištěním. Jakmile se první nový blok spustí, začne ihned vydělávat a bude tak v nové technologii činit až 80 let. 

ČR plánuje dekarbonizaci podle EU za cenu deficitu elektřiny

Mnoho politiků, kteří dnes rozhodují o našem bezpečí, svobodě a nezávislosti, netuší, jaký je rozdíl mezi kW a kWh. OZE se vedle FVE a VTE a včetně vodních zdrojů a biomasy v roce 2022 na celkové produkci podílely v celoroční bilanci jen z 12,4 % a v roce 2030 to má být ambiciózních třikrát tolik.

Elektrická auta emise z dopravy nesnižují

Emise CO₂ z nově zaregistrovaných automobilů v Německu vzrostly v roce 2023 o 4,9 procenta, z průměrných 109,6 g/km na 114,9 g/km. U nás klesly o 1 gram na 137 g/km. V celkovém prodejním mixu musí automobilky držet emisní průměr 95 gramů a za každý gram navíc musí zaplatit do bruselské pokladny pokutu 95 eur.

Proč mají Češi pětkrát dražší elektřinu než Francouzi

Domácí energetický oligopol za české náklady vyrábí dostatek elektřiny, která z 90 % je spotřebována v tuzemsku. Přesto oněch 10 % elektřiny vyvážené pak přes referenční ceny burzy v Lipsku slouží ke zdůvodnění toho, proč obchodníci českou elektřinu prodávají doma za německé ceny. Francouzi si mohou topit elektřinou za korunu, respektive od roku 2026 na 15 let za 1,70 Kč za kWh.