Markéta Šichtařová

Každý další ekonomický výhled je většinou kapku horší, než jemu předcházející prognóza, ale v poslední době to již opravdu tahá za uši. To, co zhruba od počátku lockdownů pozorujeme, je rozpad ekonomických vztahů jako důsledek ideologicky motivovaných systémových, strukturálních změn v evropské ekonomice.

Zavádění elektronického eura můžeme přirovnat k zavádění Green Dealu; také tehdy většina lidí měla jen vágní povědomí o tom, že se chystá jakási evropská úmluva za účelem „zlepšení životního prostředí“. Také v případě přípravy digitálního eura dnes málokdo umí dohlédnout důsledků.

Ztráty amerických státních dluhopisů začínají připomínat některé z největších známých krachů cenných papírů historie. Americké dluhopisy se splatností 10 a více let se od svého cenového vrcholu v březnu 2020 již propadly o 46 procent. Propad třicetiletých dluhopisů dosáhl 53 procent.

Členské státy uskupení BRICS obnášejí 40 % světové populace, ale vytvářejí jen čtvrtinu světového HDP. To se může změnit. Do společenství je pozváno 6 nových členů, zájem má 40 zemí.

Bude existovat absolutní znalost státu o každé transakci včetně místa a času, a stát bude schopen také kliknutím myši určit, že jednotka CBDC politicky „spolehlivého“ člověka má vyšší hodnotu než jednotka CBDC politicky „nežádoucího“ člověka. Netřeba vysvětlovat, že jde o nástroj totality.

Hlavní světové ekonomiky běží lépe, než se čekalo. Jen ta inflace... Levnější peníze nebudou ještě tak dva roky, ohlásili šéfové centrálních bank na zasedání v Sintře.

Služby se dostávají do laufu, průmysl zůstává naopak silně váhavý. Má větší potíže, nebo více informací? Průmysl vyrábí méně, lidé utrácejí za služby, peněz mají asi dost. To se ještě odrazí v inflaci.