Ekonomiky fungují, vysoké úroky zůstanou
Vrcholní zástupci centrálních bank se koncem týdne sešli na výročním zasedání v portugalské Sintře. Hlavní ekonom pořádající Evropské centrální banky (ECB) Phillip Lane prohlásil, že by trhy pro příští dva roky neměly počítat se snižováním sazeb.
Tím se snažil investorům vzít vítr z plachet. Aktuálně totiž trhy sázejí na pokles sazeb už ve druhém čtvrtletí příštího roku. (Logicky určitá část trhu čeká ještě dřívější pokles úrokových sazeb v eurozóně.) Evropské centrální bance je jasné, že strašák vzduté inflace stále nezmizel. Stačí se podívat na čísla z největší ekonomiky eurozóny Německa. Meziroční index spotřebitelských cen v červnu podle předběžných odhadů vzrostl o 6,4 % oproti 6,1 % v květnu. Trhy očekávaly zrychlení tempa inflace, ale jen na úroveň 6,3 %. Tempo harmonizované inflace dosáhlo 6,8 % meziročně oproti 6,3 % v květnu.
Evropská centrální banka tedy dál musí vysílat jestřábí signály, aby se zvýšené tempo inflace na starém kontinentu neusadilo natrvalo. Jenže tažení ECB proti vysokému růstu cen nemá všude zastání. Nejvíc toto rozhodnutí kritizuje jih eurozóny v čele s Itálií a Portugalskem. Právě tyto země nejvíc bolí to, že s růstem sazeb ECB rostou výnosy státních dluhopisů a logicky se jim prodražuje financování jejich nabobtnalých státních dluhů. To znovu a znovu svědčí o tom, jak složité je šít jednu měnovou politiku ECB na ekonomiky s odlišnou ekonomickou sílou a s různými potřebami.
Jestřábí tažení Evropské centrální banky by mělo euro tlačit za zisky. Jenže šéf amerického Fedu Jerome Powell se v Portugalsku se svými komentáři snažil trumfnout zástupce Evropské centrální banky. Prohlásil, že očekává pokračování restriktivního přístupu centrální banky, a to především kvůli stále silnému trhu práce. Powell očekává několik dalších zvýšení sazeb a naznačil, že by mohlo případně jít i o agresivnější růst.
Americký Fed naposledy v červnu nechal sazby beze změn s tím, že může dojít k obnovení jejich růstu. Nejprve to vypadalo, že američtí centrální bankéři budou chtít zvýšit úrokové sazby do konce roku dvakrát, a to pokaždé o 25 bazických bodů. Po posledních komentářích šéfa Fedu se ale do hry vrací možnost, že by sazby mohly vyletět jednorázově o 50 bazických bodů. To by mělo za cíl jednorázovým šokovým impulsem zchladit tempo inflace.
Konec konců, zelenou k přísnější měnové politici dávají americkým centrálním bankéřům poslední povedené statistiky z USA. Tak třeba počet nových žádostí o dávky v nezaměstnanosti v uplynulém týdnu dosáhl 239 000, když se čekalo 265 000. Ještě lepší zprávou pak je to, že růst HDP na anualizované bázi dosáhl za první kvartál 2,0 %, když se čekalo jen 1,4 %. Trh tedy nakonec přeci jen začíná věřit myšlence, že zvyšování úrokových sazeb v USA ještě neřeklo poslední slovo.
