Inflaci mohou znovu vyvolat třeba paliva, a to i kvůli zelené transformaci, zní z ECB
Ceny vstupů klesly na nejnižší úroveň za mnoho let, avšak inflaci v EU mohou znovu nastartovat třeba paliva, a to kvůli válce i zelené transformaci, myslí si členka členka Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Isabel Schnabelová.
„Výhled inflace zůstává vysoce nejistý,“ prohlásila na konferenci skupiny Euro50 na téma Nové výzvy pro hospodářskou a měnovou unii v pokrizovém prostředí. Navzdory vítanému obratu zůstává podle ní cesta k trvalé cenové stabilitě nejistá a plná rizik.
Pokles inflace táhnou energie a potraviny
Schnabelová podotkla, že se zpomaluje tempo vytváření nových úvěrů. Nicméně pokles inflace odráží také zlevnění energie a potravin. V projekcích odborníků Eurosystému z června 2023 se očekává, že v příštích měsících výrazně poklesne a v roce 2025 se postupně přiblíží k úrovním mírně nad 2 procenta.
Tento předpoklad je ale založen na dalším poklesu tempa inflace právě u energie a potravin. Očekává se, že jádrová inflace se bude zpomalovat pozvolněji, z průměrných 5,1 % v letošním roce na 2,3 % v roce 2025.
Růst cen táhly nabídkové šoky
Obrovský růst cen v postcovidové době táhly nabídkové šoky. „Průzkumy ukazují, že úzká místa v globálním výrobním sektoru již zcela zmizela a že ceny vstupů klesly na nejnižší úroveň za mnoho let, protože ceny plynu a ropy nadále prudce klesaly,“ uvedla Schnabelová. Dominantním faktorem určujícím nedávný a zřejmě i budoucí vývoj inflace se tak stal růst mezd.
ceny vstupů klesly na nejnižší úroveň za mnoho let, protože ceny plynu a ropy nadále prudce klesaly
V zásadě lze podle členky vedení ECB vidět tři typy proinflačních rizik.
Prvním jsou negativní nabídkové šoky. „Tato rizika jsou zvláště relevantní pro fosilní paliva, jako je plyn a ropa, kvůli zelenému přechodu a válce na Ukrajině,“ vypočítala.
Dalším mohou být události typu klimatického jevu El Niño. Americké centrum pro předpovědi klimatu nedávno prohlásilo, že jeho podmínky jsou nyní oficiálně přítomné a očekává se, že v zimě 2023/24 na severní polokouli postupně zesílí. Analýza ECB naznačuje, že zvýšení teploty o jeden stupeň během El Niño historicky zvýšilo celosvětové ceny potravin po jednom roce o více než 6 procent.
zvýšení teploty o 1°C zvýšilo celosvětové ceny potravin po jednom roce o více než 6 %
Proinflační rizika pro potraviny představuje i válka na Ukrajině. Zejména pak jde o zvýšenou nejistotu ohledně černomořské dohody o obilí a záplavy způsobené zničením přehrady v Chersonské oblasti.
Druhý typ souvisí s tzv. hysterezními efekty. Šoky, i když jsou přechodné, totiž mohou mít trvalé dopady na ekonomickou aktivitu. „Globální finanční krize v roce 2008 například způsobila trvalé ztráty příjmů milionům pracovníků, kteří zůstali po mnoho let vyloučeni z trhu práce. Stejně tak pandemie a cenový šok po ruské invazi na Ukrajinu mohou způsobit dlouhodobé poškození zásobovací kapacity eurozóny,“ připomněla Schnabelová.
Jedním z aktuálních efektů je fakt, že průměrný počet odpracovaných hodin na zaměstnance zůstává pod úrovní před pandemií. Lidé si prostě odvykli pracovat. Navíc je vidět výrazný nárůst pracovní neschopnosti.
průměrný počet odpracovaných hodin na zaměstnance zůstává pod úrovní před pandemií
Obavu vyvolává i značná propast mezi skutečnými investicemi a těmi, jaké bychom očekávali, kdyby se ekonomika vyvíjela po předpandemické trajektorii. Je třeba doufat v její uzavření s normalizací dodacích lhůt, jejichž nárůst se na tomto jevu výrazně podílel.
Jako příklad přetrvávání důsledků šoku uvedla Schnabelová i automobilový průmysl. Počet registrací automobilů zůstává hluboko pod čísly před pandemií, protože vlivem cenové hladiny a legislativních snah o urychlení zeleného přechodu se mnoho spotřebitelů zdráhá kupovat nová vozidla. Místo toho si svá stará auta drží déle, přičemž průměrné stáří osobních aut se nedávno zvýšilo na 12 let z předchozích 7 až 8.
Všechny tyto efekty mohou mít vliv na náklady firem a tlačit tak inflaci přes nabídkovou stranu.
Třetí riziko spočívá v tom, že agregátní poptávka může zpomalit méně, než se v současnosti očekává. „Což znamená, že fiskální a měnová politika nejsou dostatečně restriktivní,“ upřesnila Schnabelová. Dodala očekávání, že do roku 2025 bude zvrácena pouze asi polovina stimulů poskytnutých v reakci na pandemii a energetický šok.
A co především – měnová politika má stále jen malý dopad na trh práce, kde vzniká velký tlak na růst mezd. Suma sumárum – inflace by měla klesat, ale rizik je pořád dost.
