Kdysi jsem v určité nadsázce začal tvrdit, že lidská psychika je podobná newtonovské fyzice. Konkrétně dvěma z jeho tří zákonů – setrvačnosti a akce a reakce. Evropští politici vypadají, že je jim bližší ten první. Jen aby jim to pak voliči nespočítali do opačného extrému.
Levné obilí z Ukrajiny zaplavuje východoevropský trh a zemědělci žádají státní kompenzace. Potřebují ochránit své statky, nebo jen zahojit své chybné tržní spekulace?
Jestli se nenajde způsob dohledu nad kyberprostorem, tento nejzločinnější systém, jaký kdy lidstvo vytvořilo, se vybije sám. Lidé přestanou kyberprostor používat. Stane se z něj no-go zóna, do které slušný člověk nevstoupí.
Navzdory širokému odporu prosadil francouzský prezident reformu důchodového systému. Přesto, tvrdí Giovanni Capoccia, boj ještě neskončil. Situace posílila hlavně Marine Le Pen a může mít důsledky i za hranicemi Francie.
Berlíňané neschválili urychlení dekarbonizace německé metropole. I silně dotovaná elektroauta jsou pro Němce drahá a vozový park stárne. Ani nejbohatší a nejzelenější stát v Evropě nemá nad sebou jen čisté nebe, ale i finanční strop.
Světová populace prý nebude kulminovat v roce 2080, ale už za 17 let. Informoval o tom iDnes.cz s odkazem na studii Římského klubu. Podle toho jsme měli na přelidnění vyhynout už dávno. To ale neznamená, že si těch prognóz nemáme všímat. Jen z nich nesmíme dělat zjevenou pravdu.
Firmy v EU podle Leyenové potřebují „jasnou a ambiciózní legislativu“. Výjimka pro spalovací motory ambiciózní není, ale je zase celkem rozumná. Snad.
Vypadá to zvenku na veliký boj. Z řad některých koaličních stran se ozývají myšlenky na zvyšování daní, zatímco hlavně ODS s částí nesouhlasí. Rozpočet potřebuje rychlé změny, ale s těmi daňovými by se mělo opatrně.
Nečekaná krize finančního systému už je finančními trhy velmi očekávaná. Nic podobného nečekala ani Evropská centrální banka. Na další nečekané krize však chutě dál zadělává.
Asi málokdo pochybuje, že ČNB má nejlepší analytické zázemí v Česku. Z jejích vlastních útrob teď zaznělo, že ekonomické modely nejsou všechno a nemělo by se na ně spoléhat jako na dogma. Alespoň při pohledu zvenku tak vyznívá přednáška člena bankovní rady Jana Fraita v Ostravě.
Když obchodujete ve stylu nahrabat si co nejvíc na úkor klienta, a pak se objeví problém, budete mít v rukou nic než smlouvu. To není to samé, co kvalitní vztah.
Ministr zemědělství se rozhodl už skutečně něco dělat s neúnosnými cenami potravin. „No konečně,“ řekl by si asi nejeden spotřebitel. Jaké má ale státní správa možnosti? To je ta otázka, u níž pořád čekáme na odpověď.