Rodičovská není jen o penězích. Zkrácení měla předcházet odborná debata

Foto: Guillaume de Germain on Unsplash

Ne ve všem se musíme opičit po zemích s vyšším HDP na hlavu. Zkrácení rodičovské dovolené na tři roky má logiku, ale nemělo přijít jen tak.

Už jsme se tady o tom zmínili několikrát: vládní konsolidační balíček představuje jen část opatření, jimiž chtějí politici zmírnit hrůzný nárůst schodku veřejných financí. Zkrácením rodičovské o jeden rok na výplatě neušetří nic. Protože částka zůstane stejná. Logiku má opatření v tom, že se ženy, případně muži dřív vrátí do práce. Budou vydělávat, platit daně a odvody. Podle názoru NERV z loňského roku by tak mohl stát ušetřit/vydělat až 7 miliard korun. Jenže pak jsou tu ještě ty děti…

Je u nás rodičovská nejdelší?

Často můžeme číst, že rodičovská je u nás pomalu nejdelší na světě. Ono ale nejde porovnávat tak snadno. Je třeba brát v úvahu, že máme mateřskou a navazující rodičovskou. A pak, že onen čtvrtý rok má jistá specifika.

„Návrh zamýšlí zkracovat délku rodičovské dovolené, která neexistuje. Počítá totiž s tím, že rodičovská dovolená je v ČR čtyřletá. To není pravda. V ČR je možno čerpat rodičovskou dovolenou do dovršení tří let věku dítěte, čtvrtý rok je neplacené volno, jehož čerpání závisí na vůli zaměstnavatele,“ uvedl například Rodinný svaz ČR. Ten také odmítá, že je u nás tato dovolená jedna z nejdelších v Evropě: „…je řada států, kde je tříletá věková hranice, a je řada států, které umožňují čerpání rodičovské dovolené nad tuto hranici. Podmínky, za nichž je rodičovská dovolená čerpána, jsou obtížně porovnatelné a nelze porovnávání zjednodušovat pouze na jeden parametr.“

porovnávání nelze zjednodušovat pouze na jeden parametr

Jsou země tím, jak rychle se v nich ženy vracejí po porodu do práce, pověstné. Samozřejmě jde především o USA, ale třeba i Belgii. Ekonomicky rozvinuté státy. Je to ale důvod, abychom se k rodičovství stavěli stejně?

Že pro život každého z nás je důležitý vztah k matce v prvních letech života, se ví snad už od padesátých let. Možná déle. Ano k matce! Na tom nezmění nic ani obrázky a hesla dnešních aktivistů.

Významný podíl na tomto uvědomění měli i dva Češi, pánové Matějček a Langmeier. Jejich „Psychická deprivace v dětství“ je zřejmě dodnes nejslavnější českou publikací v oblasti společenských věd. (Zdeněk Matějček kdysi vzpomínal, že mu největší radost udělal překlad od ruštiny. Protože jejich kniha šla proti sovětským představám o kolektivizační výchově. Proto to považoval za větší úspěch, než že vyšla v USA.)

Podle řady autorů se vazba na matku zesiluje kolem sedmého měsíce života, kdy i krátké odloučení může vést k projevům nervozity, agrese, a dokonce odpojení se. Přitom právě to je doba, kdy se ženy často do práce nějak vracejí. A pokud mají tendenci se vrátit hned po šestinedělí (nebo dokonce ještě v něm), pak je jejich mateřská role asi víc biologická. (Nestor české psychiatrie by možná rovnou napsal, že zaslouží přes držku – ale když ono je to taky někdy o tom finančně přežít. A dítě vám seberou spíš kvůli bydlení než kvůli týrání.)

Naprosté závislosti na matce se děti podle klíčového autora teorie attachmentu Johna Bowlbyho zbavují až kolem čtvrtého roku života. Znamená to snad, že do té doby se maminka od dítěte nesmí hnout? Asi ne, to by nevydržela. A uštvaná, deprivovaná, rezignující či jinak zlikvidovaná matka není nejlepší.

Za prvé jsme všichni trochu jiní. Některé děti pociťují separační úzkost i v mnohem pozdějším věku, jiní o ni přicházejí dříve. Za druhé je vývoj postupný, byť s občasnými skoky. Přičemž dítě začíná přijímat i další pečující osoby. Někteří rodinní poradci doporučují, aby maminky začaly pracovat postupně. Odkazují například na výzkumy, podle nichž žena pracující dvě hodiny denně dokáže dát ve zbytku dne dítěti mnohem větší pozornost.

zase jsme u těch zkrácených úvazků, u školek…

A tak jsme zase u těch zkrácených úvazků, u školek, které přijmou dítě třeba i jen na dva dny v týdnu nebo na dopoledne…

A to všechno je v podstatě amatérský pohled. Žen, které jsou doma celé čtyři roky asi až tolik nebude a možná to zkrácení nikdo moc nepocítí. Ale ten amatérský názor je takový, že rozhodnutí o zkrácení a změně v rodičovské dovolené měla předcházet velmi široká odborná debata. A, s prominutím, tentokrát tím nemyslím mezi členy NERV.