Uvítejte protekcionismus! Může leccos zdražit i vám

STÁT! Foto: Kai Pilger na Unsplash

„S americkým zákazem TikTok eskaluje ekonomická válka s Čínou,“ napsal německý Handelsblatt. Jestli to ještě někomu nedošlo, liberalismus dostává na frak.

Ono je to docela logické. Pokud se vyplatilo USA, eventuálně Evropě přesouvat výroby do chudších částí světa a snižovat si tak náklady, měly světové korporace důvod podporovat globalizaci a volný obchod. Politici také mohli být spokojeni. Přísun levného zboží držel na uzdě inflaci, a to dokonce i v dobách, kdy Fed a ECB chrlili množství peněz do oběhu. Jižní křídlo eurozóny se mohlo dál v klidu zadlužovat a akciové trhy rostly. Jenže…

Číňan pochopil historickou příležitost a začal se stavět na vlastní nohy tempem, které teď bere všem dech. Vedle masivních investic do rozvoje energetiky, automobilového průmyslu, IT, umělé inteligence, a hlavně zajišťování zdrojů se tak nějak oklikou pustil i do show businessu. TikTok, jehož riziky pro duševní zdraví obyvatel se začala zabývat i Evropská komise, pak znamená i něco jako jeho vývoz.

Jde samozřejmě o byznys, nicméně kombinuje v sobě IT a zmíněný showbusiness (i přesto, že netvoří a neprodává obsah) a samozřejmě si i vytváří kanál pro to, čemu se za totáče říkalo ideologická diverze. Vždyť už v roce 2021 uváděly různé weby, že počet uživatelů se celosvětově blíží ¾ miliardy. I v Česku roste raketově, loni šlo o 2,5 milionu lidí s drtivou převahou těch do 30 let.

Nyní americký Kongres schválil zákon, umožňující plošný zákaz aplikace v USA. Přičemž už dříve se o něco podobného pokusil stát Montana. TikTok je ale špičkou ledovce, o níž se bude hodně psát, protože je populární. USA se chtějí chránit i proti jiným „výrobkům,“ Joe Biden má podle Handelsblattu tažení proti Pekingu jako jeden z hlavních bodů prezidentské kampaně a minulý týden oznámil, že ztrojnásobí cla na některé výrobky z oceli a hliníku. V Evropě se zase skloňují cla na čínské automobily, protože se má za to, že vláda jejich výrobu dotuje, aby je dostala na zdejší trhy.

Jestliže se minulá destiletí nesla ve znamení globalizace, teď to vypadá na fragmentaci

Jak také tento významný německý titul upozornil, pro možnost zákazu čínské sociální sítě hlasovalo 79 senátorů ze sta. Což je jednota jinak viditelná málokdy. Jestliže poslední desetiletí se nesla ve znaku propojování ekonomik, volného obchodu a zmíněné globalizace, teď to vypadá naopak na opětovnou fragmentaci. Tentokrát ovšem do bloků USA s přívěskem zvaným Evropa a Čína s jejími vazaly. Mezi něž se například začíná řadit čím dál víc afrických zemí, disponujících surovinami pro výrobu baterií do elektromobilů.

Globalizace je čistě záležitostí byznysu a postrádá morální rozměr, říkali kritici tohoto trendu, které s respektem citoval dokonce i Zbigniew Brzezinski. Ať jsme, jak velkými liberály chceme, pustit se do cenového souboje se zeměmi, které nemají sociální systém, kde lidský život ani životní prostředí nemají žádnou cenu, mzdy jsou ve srovnání se západem mizivé a veřejná podpora se rozdává bez ohledu na nějaké Brusely, které tam samozřejmě nemají žádnou moc…. to nejde vyhrát.

Takže se začínáme uzavírat. USA jsou v tom dále než Evropa, nicméně i tady už to pomalu začíná. Možná si tak dokážeme ochránit zdejší sociální ekonomiku, ale dotkne se to každého z nás. Může dojít ke zdražení řady výrobků, budeme si muset zase zvykat na různé zákazy a omezení. Jako by jich už tak nebylo málo. Dokud se ale Evropa nevypořádá s přemírou regulace a drahou energií, bude efekt té ochrany tak jako tak jen dočasný.