V Amsterdamu už v reklamě neuvidíte maso. Prý to lidem přinese svobodu
Amsterdam se stal dalším místem na planetě, kde už na ulicích neuvidíte reklamy na maso a výrobky z fosilních paliv. Uvedla to BBC.
Není kupodivu prvním městem, které k takovému kroku přistoupilo. Je ale prvním hlavním městem. „Od 1. května byly z billboardů, tramvajových zastávek a stanic metra odstraněny reklamy na hamburgery, benzínové automobily a letecké společnosti,“ uvedla BBC. Skončily tak nejen reklamy na McDonald´s nebo auta se spalovacími motory, ale dokonce i na dovolené.
Samo o sobě to vypadá, že města chtějí lidem říkat, co je správné nakupovat a co ne. Protože jinak by neregulovaly reklamní tok informací. Logický protiargument může znít: „A co zákaz propagace cigaret? Nebo by vám přišlo v pořádku, kdyby někdo propagoval násilí?“ Jenže násilí je až na výjimky nelegální a na škodlivosti kouření přece jen panuje určitá shoda. Slovo „určitá“ reflektuje, že není stoprocentní. Například známý německý psychosomatik Rüdiger Dahlke tvrdí, že mnohem nebezpečnější je třeba jogurt. A sice kvůli růstovým hormonům.
Nicméně, že by kouření prospívalo, to asi dnes už neřekne nikdo. Není náhodu, že se leckde podobně vehementně diskutuje i o zákazu reklamy na alkohol. Jenže tam není jasná shoda, zda škodí vždy, anebo v závislosti na množství, intenzitě pití a zdravotním stavu konzumenta.
Lze asi brát za poměrně slušně prokazatelné, že motory na fosilní paliva vzduchu a atmosféře i přes všechny moderní vymoženosti neprospívají. Škodí ale víc než jiné zdroje znečištění? Bude právě jejich konec cestou k záchraně planety?
Maso je bezpochyby ne moc zdravé, pokud se konzumuje příliš často a ve vysoce zpracovaném stavu. Naopak, řada výživových poradců upozorňuje, k čemu všemu může vést, pokud jej člověk z jídelníčku vyřadí, aniž by si zajistil dostatečný přísun vstřebatelných bílkovin.
Dalším důvodem může být dopad do skleníkových plynů (budiž) neb spotřeby vody (zastánci tohoto přístupu ignorují skutečnost, že voda v přírodě nemizí ale mění jen místa výskytu a skupenství).
Úplnou perlou je pak prohlášení Anke Bakker, vedoucí amsterdamské skupiny Strany pro zvířata: „Každý si může dělat vlastní rozhodnutí, ale ve skutečnosti se snažíme, aby nám velké společnosti neříkaly pořád, co máme jíst a kupovat.“ A hlavně pak dodatek: „V jistém smyslu dáváme lidem větší svobodu, protože si mohou sami vybrat, že?“
Ano lidé si mohou vybrat za předpokladu, že si nevyberou, co nemají. Nebo přesněji, že je smí ovlivňovat jen někdo. Což by bylo v pořádku, kdybychom se bavili třeba o kriminalitě nebo o prokazatelně škodlivých věcech. V tomto pojetí jde však o zvrácenost.
Paní političce se jedna věc přiznat musí. Reklama ovlivňuje smýšlení a „potřeby“ některých z nás tak, že vlastně říká: „tohle chceš“ nebo „tohle si kupují frajeři“. Za to, když budeš utrácet, budeš součástí elity. Lze to samozřejmě odmítnout. Otázkou je, nakolik se má stát či město starat o ty své ovečky, jejichž mozková kapacita je v oblasti sebeovládání nižší a jejich potřeba potvrzení společenského statusu vyšší.
Zcela pochopitelné je to u dětí. Jsou mnohem zranitelnější, jejich odolnost je v důsledku nižšího stupně rozvinutí všech mozkových funkcí omezená. U dospělých lidí je to při nejmenším otázka morálního dilematu. A to i když přijmeme známé tvrzení, o jehož původ se dělí Miloš Zemana a Cyril Höschl, a sice, že třetina obyvatel je chudých duchem.
Každopádně, pak by musela být zakázaná každá reklama. Nebo ta, u níž panuje nad škodlivostí skutečný odborný konsensus (i když ani ten není zárukou pravdivosti, ale nešť – nic jiného nemáme). Výběrový zákaz podle toho, kdo zrovna ovládá magistrát, a který postoj je trendy, hrozí zase dalším krokem dál od svobody. Na kterou jsme si zvykli jako na něco nezpochybnitelného. Naivně.
P.S. Taky cítíte v tom „dáváme lidem větší svobodu“ jistou elitářsko-mocenskou povýšenost? Svoboda se nemá dávat. Ta se má nebrat.