Jestli se někdo raduje, že vysoké úroky skončily a záhy přijde ráj levných půjček a hypoték, asi je to hodně předčasné. Rozhodnutí bankovní rady nezvedat úrokové sazby je jistě zlomové. Ale to neznamená, že teď peníze zlevní, ba dokonce ani, že už znovu nezdraží.
„V normální demokratické zemi by dnes už měl sbaleno jak policejní prezident, tak ministr vnitra,“ napsal k zásahu policistů vůči nic nedělajícímu zhruba čtrnáctiletému chlapci Miroslav Kalousek. Obávám se, že nikoliv. Nevyprovokované násilí ze strany policistů se totiž opět stává normou.
Společnost Mastercard letos uskutečnila průzkum True Name, který v 16 zemích Severní Ameriky a Evropy mapuje aktuální situaci v nebinárních komunitách.
Z Česka by se mohlo vyvážet i konopí, a to s obsahem THC do jednoho procenta. Zároveň bychom ale také mohli legalizovat omezený a licencovaný prodej toho „na hulení“. Ne, abychom si mohli užít. Spíš jde o to skončit s restrikcí, která moc nefunguje.
Devizové intervence mohou mít protiinflační účinek, avšak jen jako krátkodobý doplněk úrokových sazeb. Vysoké úroky pak mohou mít na ekonomiku podobně očistný účinek jako krize. Volání ČNB po opravě fiskálu z ní nesnímá její vlastní odpovědnost za zvládnutí inflace.
Hra na to, zda je původ stávající inflační epizody nákladový nebo poptávkový, ukazuje na neporozumění těch, kteří takto chtějí její zdroje značkovat. Naše inflace je jen jedna – ano, brutálně rostou ceny energie i dalších komodit. Ale v ekonomice se potkávají s příznivým podhoubím většinově ryze tuzemských faktorů.
Stalo se v polovině června letošního roku, když ekologičtí aktivisté oslavovali vítězství v soudní při. Povzbuzeny podobnými úspěšnými procesy v zahraničí, čtyři soukromé osoby, dvě organizace a jedna obec se společnou žalobou domáhaly ochrany před „trvajícím nezákonným zásahem žalovaných“ v podobě exekutivní nečinnosti v oblasti ochrany klimatu. „V důsledku nečinnosti žalovaných mělo být zasaženo do práva na příznivé životní prostředí všech žalobců.
Každý den nás zaplavují zprávy navzájem se opisujících médií, jak nám „světlé zelené zítřky“ zajistí obnovitelné zdroje (OZE), dominantně solární panely a větrníky. Neustále se omílá manipulativní tvrzení, že na OZE v Evropské unii prý už připadá 40 % energie. Bilanční zpráva Eurostatu, statistického úřadu EU, ovšem ukazuje něco podstatně jiného.
Vladimír Jiránek nakreslil kdysi fór: v tovární hale sedí babičky v dlouhé řadě za sebou, každá má zástěru, šátek kolem krku a v ruce velikánský nůž. Z gumové hadice odkrajují kroužky. Ředitel vysvětluje jakési delegaci: "Děláme těch těsněníček milion denně. Bez počítače bychom byli vyřízeni."
Vyhlídka na letošní zimu bez dostatečného přísunu zemního plynu oživila v německé vládní koalici debatu o jaderné energetice.
„U nás je krize pořád,“ mávl rukou italský soused. Podle něj není třeba se kvůli nějakým těm předčasným volbám bavit o politice. Ovšem z pohledu ostatních Evropanů přichází střídání stráží nad Tiberou v dost nevhodnou chvíli. Nemluvě o šíření zvěstí, že se na Apeninském poloostrově znovu dostane k moci fašismus.
„V tom roce, kdy jsem se narodil, Albert Einstein vymyslel svou speciální teorii relativity. A to asi neměl dělat. Protože od té doby je všechno čím dál relativnější. Nejen co je krásný a co šeredný, co je pravda a co je lež, co je válka a co mír, co svoboda a co vězení, ale taky kdo je holka a kdo kluk? I když tato nejistota vládla už před Einsteinem, tak mu nekřivděme.“
