O západní bezuhlíkové energetice rozhodne Čína
Zpravodajský portál Seznam Zprávy zveřejnil 4. července rozsáhlou analýzu, jak se EU chce zbavit strategické závislosti na surovinách a technologiích z Číny a omezit zahraniční investice ve prospěch unijních. Peking nyní Západ tvrdě trestá.
Závislost Západu a v první řadě právě Evropské unie na klíčových čínských surovinách bezpodmínečně nutných pro energetickou transformaci s pomocí tzv. zelených technologií je až osudová: v prvcích těžkých a lehkých vzácných zemin je to od 100 % do 85 %, u magnézia 97 %, u lithia 79 %, a tak by bylo možné pokračovat. Zatímco informace o nové protičínské surovinové strategii EU se zakládá na tři měsíce starém dokumentu vypracovaném Evropskou komisí, Peking podle zprávy agentury Bloomberg rovněž ze 4. července zareagoval velmi tvrdě: omezí ihned export dvou minerálů, gallia a germania, na které se budou vztahovat vývozní omezení a které jsou klíčové pro průmysl polovodičů, telekomunikací a elektrických vozidel. EU získává z Číny 71 % galia a 45 % germania. Pekingem požadované získání exportní licence ovšem bude trvat nejméně dva měsíce, zatímco zákaz exportovat bez licence vstoupí v platnost již první srpnový den. Na mezinárodních trzích reagovala na čínské oznámení cena gallia a germania silným růstem, který dále zdraží jako komponenty, tak finální výrobky.
Jak napsala agentura Bloomberg, „rozhodnutí Číny omezit vývoz důležitých nerostných surovin zasáhne klíčová odvětví v rámci úsilí Evropské unie o dekarbonizaci její ekonomiky a ukazuje na limity západních snah o posunutí dodavatelských řetězců mimo dosah politiků v Pekingu“. Agentura citovala Simone Tagiapietrovou, výzkumnou pracovnici bruselského think-tanku Bruegel: „Čínský krok je jasnou připomínkou toho, kdo má v této hře navrch. Krutá realita je taková, že Západ bude potřebovat nejméně deset let na to, aby se zbavil rizik z čínských dodavatelských řetězců nerostných surovin, takže se skutečně jedná o asymetrickou závislost.“
USA chtějí již v červenci zastavit export technologicky špičkových čipů od společností Nvidia, AMD a Micron využívaných v technologii umělé inteligence do Číny. Je to podstatné rozšíření amerických restrikcí z loňského září. K nim se nově přidává také Nizozemsko, kde je doma společnost ASML, další výrobce pokročilých čipů. Prezident Joe Biden současně naléhá na Evropskou unii, aby se k USA přidala v americké snaze podvázat expanzivní ekonomické a zřejmě i vojenskopolitické ambice Číny. Ale vedení EU dobře ví, že je zatím s Čínou příliš svázáno mnoha ekonomickými vazbami. Ačkoli Čína je se svým trhem v roční hodnotě 6,8 bilionu dolarů klíčovým odbytištěm mnoha západních výrobků od strojírenství přes farmaceutický průmysl až po automobily prestižních německých značek, západní export klesá ve prospěch čínské domácí i vývozní produkce. Deficit zahraniční obchodu zemí EU s Čínou činil v roce 2020 podle Eurostatu 182 miliardy eur, v roce 2022 už 396 miliard eur.
Čína spaluje polovinu z 8 miliard tun uhlí vytěženého na světě
Čína se sice verbálně hlásí k tomu, že někdy kolem roku 2060 se bude věnovat dekarbonizačnímu úsilí, ale zelená ideologie západních demokracií se pro Peking stala vítanou příležitostí. Americký Institut pro výzkum energetiky (IER) varoval, že komunistická Čína není upřímná, pokud jde o její závazek z Paříže ohledně splnění klimatických cílů. Jak napsal v komentáři z 25. května, „Čína si zahrává se západním světem a přijímá závazky, které [pravděpodobně] nedodrží, protože se snaží stát světovou supervelmocí číslo jedna a využívá k tomu v nejvyšší možné míře své přírodní zdroje a vše, co může získat,“ píše institut. Důkazem je, že proti roku 2021 loni Čína zvýšila budování nových uhelných elektráren čtyřikrát, když byla povolena kapacita 106 GW nových zdrojů, tedy v průměru každý týden v roce 2022 Čína zprovoznila dvě nové velké uhelné elektrárny, které dodávají 60 % elektřiny země. Napsala to ve své zprávě společnost Global Energy Monitor. Čína měla ke konci loňského roku 4400 uhelných dolů a spolu s importem této komodity spálila více než polovinu z 8 miliard tun uhlí vytěženého ve světě v roce 2022. Čínský uhelný průmysl se podílí na celkových světových emisích téměř 20 %, což je podle analytiků více skleníkového znečištění než kolik vypouštějí všechna vozidla na světě dohromady.
Čína tak každý týden vlastně do mínusu zdevalvuje jakékoli úsilí západních zemí o snížení emisí, takže je jasné, že to bez faktické a tvrdé účasti „říše středu“ je zcela nesmyslné. Naopak se zdá, že tím Čína sleduje jasnou strategii. „Žádná zbraň není tak účinná při ochromování západních ekonomik, jako program nulových emisí. Čínskou armádu zde tvoří západní ekologické nevládní organizace a média, které společně dávají naivním politikům rozkazy.“ Takto již v prosinci 2021 varovala Nadace pro politiku globálního oteplování ve své zprávě, že Peking využívá klimatickou agendu jako nástroj k „posílení své ekonomiky“ a zároveň ji nasazuje jako „zbraň k oslabení jiných zemí“.
Čína mezitím nesmírně ekonomicky i politicky profituje ze závislosti Západu na obnovitelných, přesněji občasných zdrojích energie (OZE). Tato totalitní země se cílenou realizací dvacetileté strategie stala největším světovým dodavatelem komponentů a materiálů pro obnovitelné zdroje energie a jak uvedla v květnu 2021 analýza Mezinárodní energetické agentury (IEA), Čína kontroluje 85 % světových zdrojů a technologií pro OZE. Zatímco evropský vývoz do Číny neustále vázne, životně důležitá závislost Evropské unie na čínských surovinách a technologiích vmanévrovala Evropu díky chytré a zcela cílené strategii Pekingu do tlamy čínského draka. Když se nyní EU má spolu s USA vzepřít asertivní politice Číny, ocitá se v těžce vydíratelné pozici, když ozubená tlama čínského draka sklapává. Přitom se právě v těchto dnech potvrzuje, že vedle neexistujících studí dopadů unijní ideologie Green Deal, slepé sázky na zelené technologie, které ještě vůbec neexistují nebo jsou v plenkách, astronomické výdaje a prudké chudnutí většiny ze 450 milionů obyvatel zemí EU se vnímání geopolitických rizik ve vedení bruselských elit limitně blíží nule.
