Ta zpráva proběhla médii jen jako okrajová. Přitom Bank of England začala dělat něco podobného, čím Evropská centrální banka dokázala brutálně roztočit inflační spirálu – vykupovat státní dluhopisy. Doufejme, že se ukáže prozíravější a použije tento nástroj ku prospěchu Británie jen jako krátkodobý.
Za sto let vzato, mezi léty 1930 a hypotetickým rokem 2031 mzdy stoupnou stokrát, ceny pětadvacetkrát. Kupní síla se zvýší čtyřnásobně. Bohatnutí národa je ale selektivní. U nás bychom dokonce našli i "ztracenou generaci".
Po sedmiměsíčním přešlapování přišla vláda ČR týden před volbami s příslibem, že zastropuje ceny elektřiny a plynu na 6 korunách za 1 kWh silové elektřiny a 3 Kč za kWh velkoobchodní ceny plynu. Teď je zase všechno jinak. To je pro spekulanty na trhu s energií hezká vzpruha, a tím horší vyhlídka pro domácnosti a podniky.
Viktor Orbán asi není ideální parťák do dvojdomku. Sice za něj začalo Maďarsko ekonomicky růst, ale zato má problémy se svobodu, demokracií a teď i cenami. I ten, kdo s ním ale nesouhlasí, by ho možná měl poslouchat. Aby věděl, o čem se mluví na druhé straně. Po tomto víkendu obzvlášť.
Částečná mobilizace v Rusku oživila evropské téma usnadnění udělování víz ruským občanům hromadně prchajícím ze své vlasti. Humanitární důvody pro ně neplatí.
Putin blufuje, nebo jen hraje na nervy? To se neví a vědět by se chtělo. Co je ale téměř jisté, že ztrácí víru, že to, co dělá, je správné.
Francouzská energetická společnost EDF letos v zimě uvede do provozu všechny dočasně odstavené reaktory jaderných elektráren. Co se stane Itálii? Jestli nebude muset elektřinu pro sebe nakonec nakupovat na té společné burze?
Snad jedinou pozitivní reakci nenajdete pod články o nové podobě Lennonovy zdi v Praze. Ačkoliv je běžné, že mezi diskutujícími vždy převládá nesouhlas, tentokrát se není čemu divit. Symbolem Evropské unie zeď ztratila svůj charakter.
Vlastnictví osobního vozu ve velkoměstě je luxus, za který se musí zaplatit. A aktivisté prohlašují, že vlastnictví osobního auta je krádeží veřejného prostoru. Povím vám podivný příběh. Příběh tím podivnější, že je skutečný.
Je to možná až příliš velká zkratka. Od válek a mezinárodního napětí až k úspěchu tzv. krajní pravice ve švédských volbách. Nicméně je fakt, že napětí ve světě roste. S ním i útoky mezi obyvateli, naštvanost lidí a popularita krajních řešení.
Už je to tu zas. Národní rozpočtová rada varuje, že takhle to dál s veřejnými rozpočty nejde. Sekera, a hlavně tendence k jejímu prohlubování je už taková, že to nevyřešíme bez zvýšení daní a změn v zákonech.
Strach a hledání náhrad za energii hýbou cenami. Navrhovanými cenovými stropy se takové pohyby stanou i dost překvapivé a možná i přehnané.