Poslouchejme, co Orbán říká. Zvlášť teď, po českých volbách

Viktor Orbán asi není ideální parťák do dvojdomku. Sice za něj začalo Maďarsko ekonomicky růst, ale zato má problémy se svobodu, demokracií a teď i cenami. I ten, kdo s ním ale nesouhlasí, by ho možná měl poslouchat. Aby věděl, o čem se mluví na druhé straně.

Budapešť. Foto: blizniak z Pixabay

Tento muž s tváří obětavého pečovatele o národ má totiž i u nás stále víc příznivců. Souznění s postoji typu „válka je věc Ukrajinců, nás se netýká“ se možná projevilo i v senátních a komunálních volbách. Především růstem preferencí SPD. Do jisté míry i ANO. Které sice proruské názory nedeklaruje, ale přece jen se vůči vládě snad s výjimkou postoje ke konfliktu vymezuje úplně ve všem.

Obdiv k maďarskému vůdci, který dle mnohých zajistil občanům levnou ropu a plyn, trošku naráží na fakt, že nakonec jím vyslaný ministr v Moskvě nic moc nedojednal. Také zmrazené ceny vedly až k protestnímu uzavření řady čerpadel na pohonné hmoty. A v obchodech se po uvolnění regulace začalo zdražovat. Srpnová inflace dosáhla meziročně 15,6 procenta.

K tomu by bylo dobré si připomenout, jak v minulosti stát znárodnil lidem úspory na penzi, omezil pravomoci ústavního soudu, nařídil bankám kurzy k přepočítání volnoměnových závazků (a tím začal vyhánět investory) … není toho málo, přičemž maďarští novináři, kteří nepodporují vládu, jsou sledovaní jak za časů KGB, Stb, Stasi (přímo v zemi perkeltu a klobás podobná služba po revoluci 1956 paradoxně zanikla).

Forint spadl vůči euru za rok o nějakých 10 procent či víc, podle toho, který den byste se zrovna podívali na graf. Mezi lety 2018 a 2021 ztratil těch procent šestnáct.

K čemu je dobrá černá ovce

To vše budiž jen ilustrací, že rychlá řešení a populistické sliby je třeba brát s rezervou a v kontextu veškerého dění. Orbán je teď něčím jako černou ovcí v Evropské unii – a o černých ovcích se říká, že jsou tu proto, aby změnily špatné vzorce chování uvnitř rodin, firem či států. Co nám tedy ten Orbán říká? A co to ti lidé poslouchají?

Že válka na Ukrajině mohla být lokální, ale Evropa z ní udělala konflikt globální. To je zvláštní myšlenkový spletenec. Putin i jeho věrní nohsledi od začátku říkali, že se na Ukrajině nezastaví. Můžeme se ptát, nakolik vážně mohl bývalý premiér, prezident a leccos dalšího Medveděv myslet vážně, že hranice nového uspořádání budou až v Portugalsku.

Ale je jasné, že ukrajinská armáda zatím drží linii bezpečně daleko od zbytku Evropy. Což nebylo samozřejmostí. Navíc se vůči Rusku vymezily i USA, a těžko si toto „zglobálnění“ nechaly nakukat v Berlíně či Bruselu.

ukrajinská armáda drží linii bezpečně daleko od zbytku Evropy

Důležité ale je, že schopný tzv. populistický politik vždy říká to, o čem si myslí, že bude souznět s názory jeho voličské základny. Tu má Orbán v Maďarsku silnou. A nedělejme si iluze, u nás podobným myšlenkám také naslouchá řada lidí. A přidává k tomu prachprosté sobectví – to je jejich válka, ať si umírají, já chci teplo a plný talíř.

Orbán také říká, ať zastavíme sankce, které bolí víc Evropu než Rusko. To je myšlenka, kterou nedávno vyslovil například i prestižní politolog Fareed Zakaria. Problém je v tom, že už se stalo. A jak moc Rusko ty sankce bolí, se můžeme jen dohadovat. Zatím to moc nevypadalo. Teď nás leckdo přesvědčuje, že ano, že to přišlo a Rusové už nemají čipy do zbraňových systémů apod. Nicméně je to otázka k diskusi.

Maďarský skoro vůdce rovněž signalizuje, že dojde k rozpadu eurozóny a možná i Evropské unie. Můžeme se nad tím pousmát, protože do tohoto projektu už nadnárodní kapitál nainvestoval tolik peněz a systémy jsou tak provázané, že …. Už myšlenka, že dokáže někdo s něčím podobným najednou operovat, ale jasně signalizuje, nakolik to pro leckoho může být představitelné. A že se unie kope do vlastního kolene dnes a denně, to vidíme. Konkrétně euro drží pořád na nohou skrytá monetizace dluhů, za kterou platíme krutou daň.

že se unie kope do vlastního kolene, vidíme dnes a denně

A jen tak mimochodem do toho guláše taky pán nad Dunajem přimíchal varování, že v roce 2040 bude většina obyvatel francouzských měst muslimského původu. S tím, že je pak otázkou, zda půjde o města evropská.

Inu, na to upozorňoval například Peter Peterson už na konci minulého století. Akorát mluvil o Mnichovu. Dnes se tváříme, že rozlišovat rasy je zakázáno. Cynicky bychom mohli říct, že bude stačit, aby se ti muslimové prohlásili za Evropany, a bude vymalováno (dnes je přeci identita určována čistě tím, čím se kdo cítí). Ale tyto změny jsou pořád potenciálně možné a Evropa se s nimi bude muset vyrovnat. Tedy, pokud tady evropský kapitál (o občanech bych si spekulovat nedovolil) bude ještě rozhodovat.

Že tohle všechno má zastánce i u nás, je zjevné. Stačí vyrazit třeba do hospody nižší cenové kategorie. Vládní koalice je na tom s podporu bídně. A teď ještě tomu určitě nepřidá, co nastane při jednání o obecných, městských atd. zastupitelstvech.

V Praze, která sedí na největším rozpočtu, a na kterou je nejvíc vidět, si SPOLU uřízlo ostudu s kandidátem na primátora, kterého voliči poslali až za čtyři další kandidáty. A který na rozdíl od šéfa městské organizace vzýval koalici s ANO. Do níž se už vládní strany pustily v Plzni a asi k podobným krokům dojde i jinde.

Jestli někdo chce v ČR demokracii, svobodu a prosperitu, měl by přemýšelt co s tím

A jen tak mimochodem, v Itálii dle očekávání vyhrál volby blok stran, považovaných za extrémistické a populistické. U té nejsilnější se dokonce neustále spekuluje o její personální a ideové návaznosti na historické fašisty. Do nedávna mluvila její šéfka o možném odchodu z unie (nevím, jak by pak země chtěla financovat svoje dluhy) a Putin se chubí tím, že je to jeho kámoška – stejně jako její parťák Berlusconi.

Jestli ještě někdo chce v ČR demokracii, svobodu a prosperitu, měl by přemýšlet co s tím. A ne jen urážet lidi na náměstích a bít se v prsa, co všechno dokázal. Jinak Putin tu válku vyhraje. I když jí prohraje. My sami se toiž pod tlakem jeho agrese zhoupneme bůhví kam.