Zakaria: Zrušme sankce, které nás bolí víc než Rusko

Protiruské sankce nejsou účinné, pokud se nedotýkají energetiky. Je třeba Ukrajinu podpořit spíše ve vojenské rovině, protože Putinovi dochází síla, hlavně pak noví rekruti. Osvobodit Oděsu a sankce, které nedávají smysl, zrušit, navrhuje jeden z nejvýznamnějších politologů současnosti Fareed Zakaria.

Fareed Zakaria je americký politolog indického původu. Proslavila ho především kniha Budoucnost svobody z roku 2003. Jeho poslední publikací je Deset lekcí pro postpandemický svět. Má vlastní pořad na CNN Worldwide, píše sloupky proThe Washington Post a přispívá do The Atlantic. Foto: redakce

„Západní lídři by si měli uvědomit, že ekonomické sankce prostě nebudou fungovat v časovém rámci, který dává nějaký smysl. Měli by zvýšit celosvětovou dodávku energie, jak jen mohou, ale také odvolat sankce, které Západu zjevně působí větší bolest než Rusku. Mezitím by měli zesílit vojenskou podporu Ukrajině, přičemž chybují v tom, že podstupují více rizik. Uvolnění blokády kolem Oděsy by bylo pro Ukrajinu obrovskou ekonomickou výhrou a pro Rusko drtivou symbolickou porážkou,“ napsal pro Washington Post.

Zakaria asi napsal to, co si mnozí myslí. A sice, že bez sankcí proti energetice mají opatření jen omezenou účinnost. A zároveň, že odstřihnout ruský plyn a ropu si nikdo nemůže dovolit. Už teď Evropa šílí z představy, že by to udělala druhá strana. I kdyby se podařilo dodávky zajistit, ceny energií by byly ještě šílenější než teď.

Jenže se stalo. Evropa a USA zvolily sankce jako formu boje hned na začátku. A jak je jejich zvykem, zvláště Evropani je vyhlásili div že ne s ohňostrojem a tancem na náměstích. Teď říct, že to bylo špatné rozhodnutí, se nikomu nechce.

A bylo špatné? Zakaria upozorňuje na další fenomén, který také mnozí tak nějak tušíme: „Prezident Vladimir Putin se méně zajímá o to, co tyto sankce udělají ruskému lidu než o to, co udělají s ruským státem.“

A tomu se zřejmě hrnou vyšší příjmy z plynu a ropy díky našponovaným cenám. Právě peníze za tyto zdroje přitom tvoří podle politologa zhruba polovinu příjmů ruské vlády. Otázka zní, jaké to má celé řešení. Asi si ji klade nejeden politik (doufejme), politolog, odborník na energetiku, leckterá hospodská společnost (myšleno v dobrém), jedinec před spaním… možná i vojenský stratég.

Putinovi se hrnou vyšší příjmy z plynu a ropy díky našponovaným cenám

I Zakariova odpověď je navýsost obecná. Neříká, jak by se měly energetické sankce uvolnit, jak to ustát před veřejností a jak nedovolit Putinovi, aby to oslavil coby své vítězství. Celá situace je zvrácená. Na jednu stranu sankcionujeme ruskou ekonomiku a tím i tamní občany. A na druhé s třeseme strachy, že nám přestane dodávat plyn.

A aby toho nebylo málo, ještě na ty sankce nasazujeme vlastní důsledky spekulací a lumpáren. Kdo zdražuje kvůli nákladům a kdo proto, že teď mu to projde? A kdo využívá situace k politickému vydírání či dalšímu porušování rozpočtových pravidel?

Zakaria předpokládá, že Putin čeká na trhliny v protiruské koalici, které vyvolá právě energetická krize a ekonomická „bolest“. A dodává, že západní země řešení tohoto problému stále nepovažují za prioritu.

Svůj komentář pak končí ne příliš optimisticky: „Zima přichází. Domy v Evropě nemusí mít dostatek tepla. Pro jednotky na Ukrajině bude těžší vytlačit Rusy, jakmile zemi pokryje sněhová pokrývka. Čas není na naší straně.“