Kritická situace si žádá rozhodné kroky nejen v energetice
Když tržní síly kapitalismu nefungují kvůli stále více přeregulovanému systému, jako například v energetice, musí zasáhnout stát. Druhá nejsilnější ekonomika Evropské unie se rozhodla učinit bezprecedentní krok, když francouzská vláda ve středu 6. července oznámila, že zestátní energetického obra, společnost EdF, mj. vlastníka 56 jaderných reaktorů, které normálně bezemisně zajišťují 70 % elektřiny Francie.
Zestátnění by přišlo na 822,5mld. Kč
Agentura Bloomberg citovala francouzskou premiérku Elisabeth Borneovou, která rozhodnutí komentovala slovy: „Klimatická krize si žádá silná, radikální rozhodnutí. V tuto chvíli potřebujeme absolutní kontrolu nad výrobou elektřiny a nad budoucností energie. Musíme zajistit energetickou samostatnost, abychom dokázali čelit dopadům války a dalekosáhlých změn, které jsou před námi.“
Trh na rozhodnutí vlády reagoval 10% zvýšením ceny akcií EdF, takže nyní má minoritní 16% podíl akcií v rukou soukromých investorů hodnotu 33,4 miliardy eur (822,48 mld. Kč). Teoreticky by právě podobnou částkou platnou pro rozhodný den výkupu měla francouzská vláda vyplatit soukromé akcionáře.
Překvapivý krok vláda v Paříži učinila přesto, že management EdF poslechl již letos v lednu přání vládního akcionáře s 84 % akcií EdF a nerealizoval původně zamýšlený záměr zvýšit cenu elektřiny pro francouzské spotřebitele o 34 %, ale jen o procenta čtyři. Vláda v Paříži pochopila, že musí řešit příčiny drahé energie, nikoli následky v podobě zavřených podniků a zbídačených domácností a následného rozdávání sociální pomoci.
V tuto chvíli potřebujeme absolutní kontrolu nad výrobou elektřiny a nad budoucností energie
Připomeňme si, že předseda české vlády Petr Fiala ve svém projevu k národu 22. června potvrdil blíže nespecifikovaný zájem státu převzít elektrárny v zemi pod svou kontrolu. Pak také zazněla v médiích celou koalicí neodsouhlasená informace, že na energetické firmy bude uvalena sektorová daň. Akcie společnosti ČEZ, kde český stát prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 %, začaly postupně významně oslabovat. V pondělí 20. června bezmála o 11 % na 1045 korun za kus, 24. června o dalších 9 procent a 27. června o 5,5 procenta. „Je to bezprecedentní poškozování majetku a práv akcionářů,“ řekl pro Echo24 poradce investiční skupiny J&T a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr.
Česká vláda je ve velmi těžké situaci, protože účty českých domácností devastují nejen ceny nedostatkového zemního plynu 100% z dovozu, ale také burzovně vyhnané ceny elektřiny a pohonných hmot, což zásadně podněcuje rekordní inflaci, odrážející se také v růstu cen potravin. Na to, aby česká vláda po vzoru Francie postátnila ČEZ a vyplatila 30% minoritní akcionáře zhruba částkou 190 miliard korun, při svém obřím a částečně zděděném deficitu veřejných financí, zejména v jeho strukturální části, hned tak mít nebude. Navíc ČEZ se musí také kapitálově připravit na výstavbu nových jaderných bloků, jakkoli se uvažuje, že je oficiálně bude stavět český stát. V každém případě by si vláda ČR měla své priority s pomocí energetických a dalších expertů napřed interně ujasnit a pak rozhodnout, jak zásadně ulevit českému průmyslu a domácnostem s neúnosnými cenami energie.
Ochrana klimatu se začíná drolit
Mezitím země EU budou čelit dalšímu utahování energetických šroubů režimem ruského diktátora Vladimíra Putina. Moskva 7. července soudně zakázala přepravu velkého množství ropy z Kazachstánu do Evropy přes své území se zdůvodněním „neplnění ekologických norem“. Vedle snahy o další energeticko-ekonomické poškození Západu je to současně jasný trest za to, že vedení Kazachstánu se na rozdíl od Běloruska nepodvoluje argumentaci Moskvy ohledně ruské agrese na Ukrajině. Situaci na trzích všech energetických komodit v EU už zhoršuje odborářská stávka norských těžařů ropy a zemního plynu. Vše může korunovat 11. července plánovaná údržbová odstávka plynovodu Nord Stream 1, jehož objem přepravy 55 mld. m3 plynu ročně Rusko už před tím snížilo o 60 procent. Mnozí se obávají, zda se přeprava plynu do Německa pod dně Baltského moře vůbec znovu obnoví a dotčené EU státy včetně Česka budou muset vyčerpat své zásoby, jež si chtěly vytvořit pro nadcházející zimní sezóny.
Tato situace navzdory platné politice zelené tranzice vede řadu zemí k návratu k uhlí. Politici v Evropě pod tlakem spotřebitelů a samozřejmě také voličů sahají k velmi nestandardním krokům. Švýcarsko v nadcházející zimě chce až 100 dnů vyrábět energii spalováním topného oleje. Rakouská ministryně pro životní prostředí a ochranu klimatu Leonore Gewessler (Zelení) se 6. července v rakouském rozhlase nechala slyšet, že energetická bezpečnost má teď přednost před ochranou klimatu. A proto rakouské podniky dostanou státní dotace, aby místo plynu používaly k vytápění topný olej.
Ideologie klimatické politiky zelené tranzice dostala energetickou krizi těžký úder. V nadcházející zimě se bude pro produkci tepla a elektřiny pálit vše, co bude dostupné. Záchrana planety před hrozbou rozpadu národních ekonomik je opět odsunuta do pozadí. Plně se tak odhaluje fakt, že západní svět vsadil na ruletu prudké dekarbonizační přestavby své energetiky a ekonomiky technologie, jež jsou v plenkách nebo dosud neexistují. A hraje se žetony, jež mu k tomu zapůjčil diktátor Putin a další jsou v podobě dodávek technologií OZE v rukou diktátorské Číny.
