Ekonomika

Spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,1 %, meziročně o 2,8 procenta. Jediným oddílem, kde ceny meziročně klesly, byl oddíl odívání a obuv, a to o necelé 1 procento.

Pesimismus vládne Evropou a pociťují ho i němečtí živnostníci. Podle průzkumu prestižního institutu Ifo jich 40 % vyhlíží příští rok s tím, že bude horší.

V říjnu skončila bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách přebytkem 11 mld. Kč, který byl meziročně o 3,2 mld. Kč nižší. Dovoz rostl rychleji než vývoz.

Průmyslová produkce v říjnu meziročně reálně klesla o 2,1 %. Meziměsíčně byla nižší o 0,7 procenta. Stavební produkce byla v říjnu meziměsíčně vyšší o 3,8 %, meziročně klesla o 3,6 procenta. Trh nemovitostí nefunguje správně.

Úřad práce k 30. 11. evidoval 290 425 uchazečů o zaměstnání, o 1422 více než v říjnu. Podíl nezaměstnaných vzrostl na 3,9 procenta. Roste počet uchazečů, jejichž poslední činností bylo podnikání.

Cyklické a strukturální problémy Číny nemusí zabránit další vlně prosperity. Silný základ v podobě četné, práceschopné a relativně mladé populace druhé největší ekonomiky světa je velkým zdrojem síly do budoucna.

Objemy poskytnutých hypotečních úvěrů v měsíci říjnu 2024 dosáhly až na 24 miliardy korun. Sazby /u hypoték/ stále stagnují, motivace ke snižování sazeb není velká.

Středeční kolaps francouzské vlády by mohl mít dalekosáhlé důsledky pro evropské trhy s energií a vystřelit regionální ceny elektřiny, napsala v komentáři web agentury Reuters.

Přední světový urbanista a architekt David Sim, žák legendárního Jana Gehla, představil v Centru architektury a městského plánování v rámci projektu Urban Talks svou knihu (Pří)jemná města.

Friedrich Merz (CDU) nevylučuje koalici se Zelenými, vč. Roberta Habecka. Ten proslul např. tvrzením, že firmy mohou místo krachu jen přestat podnikat.

Ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostla průměrná mzda o 7 %, reálně o 4,6 procenta. Nejméně rostly mzdy ve zpracovatelském průmyslu, kde také klesá zaměstnanost. Kupní síla mezd zaměstnanců je aktuálně na stejné úrovni jako v roce 2018.

Největší obavy Středoevropanů vyvolává změna klimatu a globální oteplování. Toto téma se umístilo na vrcholu indexu strachu (Fear Barometr), sestaveného organizací CEPER.