Dominik Rusinko

Evropská centrální banka dnes podle očekávání ponechala svou hlavní sazbu na 3,75 procenta. Celkově jsou domácí cenové tlaky stále významné, kvůli čemuž zůstane inflace nad 2% cílem po velkou část příštího roku.

Ve druhé polovině roku 2023 se zastavil zhruba roční pokles cen nemovitostí. Šlo o relativně mělkou korekci o necelá 4 procenta. Letos růst cen zrychlí na 5 procent.

Na trase Šanghaj-Rotterdam došlo za poslední měsíc ke zdražení o 50 procent. V meziročním srovnání je růst cen více než trojnásobný. Je to inflační riziko i pro Českou národní banku.

Setrvačný vývoj mezd nicméně může být silný argumentem, proč ECB nebude snižovat sazby na každém měnově-politickém zasedání a již v červenci si vybere pauzu. Dražší energie také zastaví desinflační trend.

Přibližně rok trvající trend slábnoucí koruny je u konce. Za poslední měsíc posílila česká měna vůči euru přibližně o 3 % a má to nejhorší za sebou.

Bývalý šéf ECB Mario Draghi dostal od Evropské komise úkol vypracovat zprávu, jak zvýšit konkurenceschopnost evropské ekonomiky, zejména ve vztahu k USA a Číně. Podle něj jde 1. o zvýšení monopolizace, 2. integrace a 3. zajištění dodávek klíčových minerálů.

Index nákupních manažerů PMI setrval i v březnu pod kritickou hranicí 50 bodů, což signalizuje pokračující útlum. Tempo poklesu aktivity se ale od začátku roku snižuje.

Souhrnný index nákupních manažerů (PMI) se v březnu vyšplhal na 50 bodů, tj. hranici oddělující pásmo expanze a recese. Má však dva protichůdné příběhy - pozitivní vývoj v sektoru služeb (51,1), ale také útlum ve zpracovatelském průmyslu (45,7).

V Evropské centrální bance nadále převládají obavy z proinflačních rizik. Snížení úrokových sazeb se očekává nejdříve v červnu.

Hospodaření vlády loni skončilo schodkem 289 miliard korun. V meziročním srovnání jde o viditelné zlepšení o 72 mld. Kč a mírně příznivější je schodek také vůči schválenému plánu 295 miliardy korun.

Evropa centrální banka akcentuje faktický konec cyklu zpřísňování měnové politiky, také však odmítá bezprostřední snížení úrokových sazeb. Překvapením je zvýšení výhledu na jádrovou inflaci, jež má zůstat nad 2 % až do roku 2026.