Dominik Rusinko

ECB podle očekávání ponechala depozitní úrokovou sazbu na 2,5 procenta. Dobrou zprávou je prozatím stabilní vývoj jádrové inflace, riziko průsaku dražší energie do dalších cen ale v čase narůstá.

Evropa svádí tvrdý souboj s asijskou konkurencí o dodávky zkapalněného zemního plynu, aby na poslední chvíli doplnila své zásobníky. Ty jsou aktuálně naplněny jen ze 74 %, nejméně za posledních 15 let pro toto roční období.

Jediná volební strana kandiduje v 1 842 z celkových 6 254 měst a obcí. V polovině těchto obcí je navíc kandidátů stejně nebo méně než míst v zastupitelstvu, takže o jeho složení je prakticky rozhodnuto ještě před otevřením volebních místností. Česko má nejvíce obcí na obyvatele v Evropské unii. Spolu s územní reformou by měla přijít také změna rozpočtového určení daní.

Vláda hospodařila za první tři čtvrtletí letošního roku se schodkem 194,5 mld. Kč, to je meziroční zhoršení o zhruba 41 miliardu korun. Výdaje rostly tempem 4,8 %, zatímco příjmy pouze o 2,7 %.

Investiční chování občanů jsou pro stát výhodou. Nejsou ale bianco šekem na vyšší schodky. České domácnosti mohou koupit více státních dluhopisů, udržitelnost veřejných financí ale musí odpovědnou rozpočtovou politikou zajistit vláda sama.

Dražší peníze zasáhnou prakticky celou ekonomiku, nejcitelnější dopady však hrozí na poli firemních investic, nemovitostního trhu a financování státního dluhu.

Jemenští Hútiové vyřadili z provozu saúdský ropovod přepravující zhruba 4 mil. barelů denně. Povstalci zároveň posilují své pozice v úžině Báb al-Mandab, kterou protéká zhruba 9 mil. barelů ropy denně. Ropa je nejdražší za poslední 4 roky, plyn se prodává o 60 % dráže než před rokem.

Harmonizovaná míra inflace v EU se zvýšila z meziročních 2,9 % na 3 %, zatímco v červenci činila 2,4 %. Nejnižší inflaci má Švédsko, ČR a Dánsko. Inflační rizika ale u nás rostou, zejména pro rok 2027.

Bez zvyšování daní nebo snižování výdajů se české veřejné finance dostávají na šikmou plochu. Průvodním jevem budou dále rostoucí náklady na financování dluhu.

Plyn na letošní zimu se nyní obchoduje nad 50 EUR/MWh, Plyn pro nadcházející topnou sezónu se výrazně prodraží. Vyšší ceny se promítají i do vyšší ceny elektřiny, která i kvůli emisním povolenkám vystoupala nad hranici 100 EUR/MWh.

Vláda a její rozpočet tu nejsou od toho, aby za každou cenu kompenzovaly pokles reálné kupní síly domácností. Zásah do funkčního tržního mechanismu je navíc vždy problematický, protože vytváří neefektivity.

Česká ekonomika zdatně roste, inflace klesá. Domácnosti jsou nadále ochotny utrácet díky svižnému růstu reálných mezd a ani jejich nálada se v souvislosti s Hormuzskou krizí výrazněji nezhoršila.