Hormuz straší, Češi odolávají

Během víkendu se opět vyhrotil konflikt mezi Spojenými státy americkými a Íránem. Přestože mezi oběma zeměmi formálně platí příměří, konflikt pokračuje dalšími raketovými údery a výrazně vzrostlo napětí kolem Hormuzského průlivu. Tankerová doprava v úžině se sice prozatím nezastavila, počet plavidel byl ale včera nejnižší od poloviny června. I proto dnes ráno zdražuje ropa Brent o 4 % k hranici 80 dolarů za barel, roste ale také cena zemního plynu v Evropě, která je oproti konci června vyšší o více než pětinu.
Ropný trh nyní do cen promítá především riziko další eskalace konfliktu, tedy scénář, kdy by se terčem útoků opět stala energetická infrastruktura v regionu. V této fázi prozatím blízkovýchodní konflikt není a otevřenou otázkou zůstává, do jaké míry je Írán schopen dostat Hormuz znovu pod svou kontrolu. Pokud by se mu to dařilo stejně efektivně jako v prvních třech měsících konfliktu, pak je třeba počítat s opětovným zdražením ropy. Pravděpodobně však již ne na úroveň převyšující 100 dolarů za barel.
Další nárůst napětí na Blízkém východu doprovázený zdražením energie je připomínkou toho, jak důležitou roli sehrává geopolitika i pro vývoj české ekonomiky. Jak si ta prozatím vede? Dostupná data za druhé čtvrtletí zatím ukazují na její poměrně vysokou odolnost a pravděpodobně i rychlejší tempo růstu. Domácnosti jsou nadále ochotny utrácet díky svižnému růstu reálných mezd a ani jejich nálada se v souvislosti s Hormuzskou krizí výrazněji nezhoršila. Pozvolné oživení pokračovalo v květnu také v průmyslu, a to nejen z pohledu výroby, ale i nových zakázek, což je povzbudivý signál pro vývoj v dalších měsících.
Celkově zatím platí, že dopady blízkovýchodního konfliktu na českou ekonomiku zůstávají omezené. To platí i z pohledu cenového vývoje – v červnu meziroční míra inflace poklesla na 1,5 % zásluhou výrazně levnějších potravin a energie. V letních měsících by se měla inflace držet poblíž této úrovně, zatímco na přelomu letošního a příštího roku lze očekávat její opětovný nárůst. Zda inflace překoná 3% hranici, bude vedle domácích cenových tlaků záviset právě na vývoji cen energie a potravin, které patří mezi položky nejcitlivější na geopolitické otřesy.