V Polsku prý roste politická podpora vytvoření konfederace s Ukrajinou. Poněkud šokující myšlenka ve skutečnosti navazuje na podobné záměry z Varšavy v minulosti. Konfederace je relativně volné sdružení a je otázkou, co by vlastně přinesla. A jestli by to pro Polsko nebylo moc velké sousto.
Středeční projev předsedy vlády Petra Fialy zaměstnává energetiky, analytiky a různé další experty. „Součástí naší strategie je, aby stát získal v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny," prohlásil Fiala. Za touto prostou větou se patrně skrývá docela složitý proces.
Při novém pohledu na mapu Evropy, k němuž nás přiměla válka na Ukrajině, jsem byl překvapen. Je to 44. nejrozlehlejší země světa a největší země Evropy. Ano Ukrajina patří do Evropy. Má ovšem smůlu, že hraničí s ještě větší zemí, největší na světě, která přesto nemá nikdy dost a žádné morální zábrany vyvážet své smetí k sousedům.
Málokdy se ekonomická média starají o sport. Co ale udělala Mezinárodní plavecká federace, je takovým narušením současných hyperkorektních trendů, že se vedle úvah o pardonování uhlí řadí do čela nebezpečných snah o návrat zdravého rozumu. A to si nikdo nedomluvil.
Vžívá se taková představa mezi lidem prostým, že jsou dva druhy podniků. Jedny na covidu a válce nekřesťansky vydělávají, druhé melou z posledního a stojí před krachem. Mirek Topolánek, podnikatel, předseda Teplárenského sdružení a bývalý předseda vlády nedávno v rozhovoru pro tisk popsal letošní podzim pro firmy jako pochod údolím smrti.
Američtí a evropští politici uvažují možnost vybudovat na Ukrajině a v Polsku provizorní sila,která by zvýšila skladovací kapacitu pro novou sklizeň obilí. Prezident Joe Biden v úterý oznámil, že USA vybudují u polsko-ukrajinské hranice sila, která by umožnila vývoz obilí z Ukrajiny a zabránila růstu cen potravin zapříčiněným ruskou invazí.
Najednou se s tím roztrhl pytel. Volání po vstupu do eurozóny, jemuž vévodí renomovaní ekonomové jako Luděk Niedermayer, se masivně šíří internetem. Přitom se eurozóna právě teď otřásá, ukazujíc přitom svůj hlavní nedostatek a problém – zadlužené jižní křídlo v roli skutečného černého pasažéra.
Prohrál, byl to agent, zvolal možná nejeden odpůrce Andreje Babiše po úterním verdiktu bratislavského soudu. Jasné ale není nic. Soud totiž nezjistil nic nového a ani to neměl za úkol. To jen my pořád chceme, aby nějaká autorita za nás říkala, kde je pravda.
Evropská komise dosáhla ve svém tažení za zelenou revoluci dílčího úspěchu. V úterý 7. června v podvečer většina levicově smýšlejících progresivistických poslanců v Evropském parlamentu (EP) včetně 4 českých Pirátů a Luďka Niedermayera z TOP09 prosadila, že po roce 2035 se nebudou moci vyrábět a prodávat nové vozy se spalovacími motory.
Není snadné pochopit, proč odbory státních zaměstnanců vyhlašují stávkovou pohotovost za zvýšení platů. Musíme se přece všichni uskromnit, abychom neroztočili inflační spirálu. A průměrný plat ve státním je vyšší než v soukromém sektoru. „Sobci a vyžírkové“, nazval svůj příspěvek jeden ze sledovaných blogerů, míně tím právě odbory. Jenže státní zaměstnanci, to není jednolitá banda rozmazlených byrokratů.
„Svět kryptoměn zasáhlo zemětřesení,“ hlásá pondělní titulek na Novinkách.cz. Není to poprvé a asi ani naposled. Dřív se takové titulky objevovaly hlavně u akcií. Teď tu ale máme nový fenomén s výjimečnými specifiky, možná charakterizujícími naši dobu: jde o plně virtuální aktivum a možná i symbol vzdoru.
Zapůjčil jsem vozidlo. A jen pár týdnů poté, co se mi v pořádku vrátilo, jsem coby vlastník a provozovatel obdržel dopis od jednoho pana starosty. Vyčítá mi v něm, že můj vůz projel částí jeho města šílenou rychlostí 36 km/h tam, kde se smí jen třicítkou. Ať udám řidiče, který je na fotce (identitu vyplňte na přiloženém formuláři), že si to s ním jako vyřídí osobně, nebo ať zaplatím pokutu, už nebude chtít nic dalšího a jsme vyrovnáni.