Politici se kočkujou… a vážné průšvihy zapadají. Třeba ty v Německu
Silácké výroky Andrej Babiše a Aleny Schillerové plní prostor, jako kdyby byly důležitější než třeba burácení v německé ekonomice.
Je to samozřejmě síla, když jedna politička nazve druhou „Marijí Zacharovovou české politiky“. Kdyby to někomu uniklo, tou druhou je Markéta Pekarová Adamová a Marija Zacharovová je mluvčí ruského ministerstva zahraničí. Ani výrok Andreje Babiše, že Rakušané jsou magoři, není běžný. Třeba bude, musíme si zvykat. Jenže – jak moc je to pro nás jako občany této země důležité?
Je jasné, že politici pětikoalice nemohou něco takového nechat ležet. Ale volby jsou až za víc než rok a půl. To se ještě může stát spousta věcí. Andrej Babiš zcela zjevně cílí i na voliče SPD, možná i KSČM, Trikolóry, PRO… Naopak stranám pětikoalice by pomohla nejen změna komunikace, ale ze všeho nejvíc změna ekonomické situace. Kterou mají v rukou jen omezeně.
Pro budoucnost země je tak v tuto chvíli asi důležitější než politické šarvátky, hulvátská prohlášení a trapná videa, například, co se děje za hranicemi. V první řadě v Německu, pak na evropské úrovni …
Pro budoucnost země je asi dění za hranicemi důležitější než zdejší politické šarvátky
Německo jako největší odbytiště zdejší produkce má velké problémy. Dlouhodobě se mluví o tom, že inovativně zaostává. Je to sice s podivem, jestliže má takové firmy jako například Siemens. Kritici také tvrdí, že je to důsledek jeho posedlostí nízkými rozpočtovými schodky. Přitom narazilo na dluhovou brzdu. I varování, že se na jeho HDP příliš podílí průmysl, lze brát všelijak.
Každopádně jako jedna z mála zemí loni skončilo v recesi. A optimismus, že se letos překlopí do růstu, naráží na fakt obrovských problémů. Jak jsme psali, ústavní soud zablokoval 60 miliard eur v klimafondu. Ministerstvo financí okamžitě zmrazilo část výdajů, a hlavně začalo škrtat v dotacích. Jako první vyskočili zemědělci a zahájili blokádu měst, dálnic i hraničních přechodů. U nás se o tom psalo okrajově, ale bylo to tak masivní, že si jednu z dotací vymohli zpět. Jenže, kde na to stát vezme? Aby toho nebylo málo, farmáři mají podle průzkumů podporu veřejnosti.
Dvakrát za sebou masivně stávkovali železničáři a bitvu za vyšší platy určitě nehodlají vzdát. Mimochodem, masivní investice do rozvoje Deutsche Bahn měly jít také z klimafondu. Stejně jako další injekce do průmyslu i domácnostem. Škrty musí logicky znamenat pokles poptávky. Denně pak přicházejí v německých médích zprávy typu „Bosch zruší 1200 pracovních míst ve vývoji softwaru“ nebo „Stavebních povolení ubývá – sestupný trend nabírá na síle“ (obojí na serveru Handelsblattu).
Nepoloží to všechno vládní koalici? FDP se dokonce před Vánoci ptala své členské základny, co si o tom myslí. Nakonec byla mírná většina pro setrvání. Ovšem pořád to vře a do čela státu se asi už těší CDU/CSU. Ta si za své hlavní téma vzala imigraci. Kdo by si na to třeba před rokem troufl pomyslet?
Německá ekonomická mašina se zkrátka zadírá na mnoha místech, což nemůže nemít dopad i do České republiky. Už teď se proslýchá, že mnozí exportéři jsou opatrní při sjednávání subdodávek či nabírání zaměstnanců. Tohle všechno může mít na zemi v české kotlině větší dopad než hulvátské pokřikování v parlamentu, v médiích či na sociálních sítích.
Německá ekonomická mašina se zadírá, což nemůže nemít dopad i do České republiky
Stejně tak nápad Emanuela Macrona na další plán obnovy postavený na dalším celoevropském dluhu. (Jeho domovská Francie je zadlužená na úrovni okolo 113 % HDP! A to prý Pakt stability vznikal myšlenkově v Paříži). V praxi by to znamenalo další morální hazard, kdy by relativně nezadlužené země – mezi než patří stále ještě i ČR – ručily za Itálii, Portugalsko, Francii… nebo by řekly ne a vypadly z kruhu. Možná poslední prounijní prezident Francie by nám tak mohl nechat smrtící volbu – buďto nastoupit na potácející se loď, nebo se připravit o zdroje pro růst. Zkrátka, když něco nefunguje, dělejme toho víc.
Občas to vypadá jako křeč. Podobně jako v Polsku, kde prezident Andrzej Duda blokuje, co se dá. Co si myslí o právu dokonce naznačil, když pozval do prezidentského paláce dva odsouzené poslance. A policie je přímo tam zatkla.
Ještě ošklivější věci se dějí na bojištích. Zatímco média stále sledují válku na Ukrajině, dění v Gaze a útoky na lodě ze strany povstalců v Jemenu, jsou i jiná místa, kde se bojuje. Irán a Pákistán si posílají přes hranice bomby, krvavé boje v Ekvádoru pokračují vraždou prokurátora, střílí se na Papui a po volbách na Tchaj-wanu znova vzrůstá napětí mezi ním a Čínou.
Jo, a Trump táhne na Bílý dům, což by mohlo znamenat konec podpory Ukrajiny a…
Ovšem hádání se českých politiků je nám tak nějak bližší. Mimochodem, průzkumy z druhé poloviny 20. století říkají, že politici přes média nedokážou lidi přesvědčit, co je pravda, ale co je důležité. Že by tedy ta korespondenční volba a ta obviňování byly klíčem ke šťastné budoucnosti?
