Německo uvažuje o prodloužení jaderné energetiky
Vyhlídka na letošní zimu bez dostatečného přísunu zemního plynu oživila v německé vládní koalici debatu o jaderné energetice.
Kancléř Olaf Scholz (SPD) a již tradiční odpůrci jaderné energetiky, Zelení a jejich ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck, jsou proti jakémukoliv zpoždění plánovaného odstavení tří zbývajících jaderných elektráren do konce tohoto roku. Avšak liberální Svobodní demokraté (FDP), kteří jsou rovněž členy vládní koalice, se spojili s konzervativní opozicí a žádají odklad odstavení elektráren.
Christian Dürr, vůdce parlamentní skupiny FDP, to vysvětlil ve svém tweetu: „Putin je nepředvídatelný. Měli bychom být opatrní. Ukončit výrobu elektřiny v plynových elektrárnách, prodloužit životnost jaderných elektráren a hledat ložiska zemního plynu v Severním moři. Bezpečnost dodávek je úkol číslo jedna,“ napsal Dürr. „K tomu musíme využít všech možností. Ten, kdo teď mluví o studené sprše a teplém svetru, podceňuje závažnost situace.“
Závislost Německa na ruském plynu ho činí tlakům z Kremlu zranitelnějším. Rusko pohrozilo, že otočí kohoutky a uzavře klíčový plynovod Nord Stream. To zvýšilo obavy z možné zimní energetické krize.
Dürrova zmínka o studené sprše byla kritika Habecka, který připravuje Němce na oběti, které musí v zimních měsících podstoupit tím, že zkrátí dobu sprchování a budou vytápět méně pokojů.
Žádný další metr krychlový plynu by neměl být spálen v elektrárně
Dürrův partajní šéf, ministr financí Christian Lindner, už celé týdny argumentuje tím, že udržet ještě nějaký čas německé jaderné elektrárny v chodu by se nemělo „tak kategoricky vylučovat“. Tvrdí, že odpor Zelených má spíše ideologickou povahu a měli by ho vzhledem k realitě vydírání Moskvou přehodnotit.
„Vzhledem k současné situaci bychom měli být pragmatici a odložit ideologické brýle,“ souhlasí právnička FDP Marie-Agnes Strack-Zimmermannová. „Víme, že tu jaderné elektrárny nebudou navždy, ale nyní, když je v sázce zásobování obyvatelstva energií, bychom neměli být ideologičtí.“
Loni Německo uzavřelo tři ze svých šesti jaderných elektráren a zbývající tři chtělo původně uzavřít do konce tohoto roku. Tak o tom rozhodla bývalá kancléřka Angela Merkelová po incidentu v japonské jaderné elektrárně Fukushima v roce 2011.
Friedrich Merz, šéf opozičních Křesťanských demokratů (CDU), využívá energetické politiky k narušení jednoty vládní koalice. „Potřebujeme energii! Někteří kolegové z SPD a FDP to také tak vnímají, ale proti Zeleným nemají šanci uspět,“ uvedl.
Ještě ostřeji se vyjádřil Alexander Dobrindt, parlamentní vůdce bavorské sesterské CDU. Označil Zelené za spojence Putina a obvinil je, že ohrožují prosperitu země. „Putin vypnul Německu plyn a Zelení vypínají jadernou energetiku. V zimě proto můžeme očekávat blackouty,“ prohlásil.
Ekonomové jsou však toho názoru, že celá záležitost není tak jednoduchá. „Je to zavádějící debata,“ řekl Jens Südekum, profesor ekonomie na düsseldorfské Univerzitě Heinricha Heineho, poradce ministra hospodářství a klimatu. „Čísla nám říkají, že z celkového objemu dodávaného zemního plynu se na výrobu elektřiny spotřebovává jen 16 procent, zatímco výroba tepla a vytápění se na jeho spotřebě podílí 80 procenty. A právě tam se hraje o úspory,“ řekl Südekum. „Jaderné elektrárny nám v tom nepomohou, protože jimi topit nelze.“
Ministr Habeck na to reagoval: „Německo má problém s vytápěním, nikoliv s nedostatkem elektřiny.“ Avšak i mezi Zelenými, jichž je Habeck šéfem, přibývá těch, kteří by ústupku v jaderné energetice nebránili. Změnu stanoviska podle průzkumu agentury Insa podporuje už 40 % voličů Zelených. Ve veřejnosti je podpora pokračování jaderné energetiky dokonce 64 procenta účastníků průzkumu.
Kormě toho, i oněch 16 % plynu spalovaných v elektrárnách může hrát v nadcházejících měsících významnou roli. Německo (ale i ostatní státy EU) se mohou dostat do situace, kdy úspora každého procenta, každého metru krychlového plynu, může být zásadní. Již dříve šéf liberálních poslanců v Bundestagu Christia Dürr porhlásil: „Žádný další metr krychlový plynu by neměl být spálen v elektrárně.“
Claudia Kemfertová, ekonomická odbornice na energetiku na Německém institutu ekonomických studií, vypočítala čtyři důvody, proč jádro Německu nepomůže k útěku z Putinovy pasti: „Zaprvé, licence jaderných elektráren vypršely – bylo by třeba doplňku zákona o jaderné energetice, aby mohly být prodloužené. Dosáhnout toho v krátké době nelze. Zadruhé, prověrky bezpečnosti jaderných elektráren se naposledy konaly v roce 2019 v očekávání jejich brzkého odpojení od sítě. Musely by se proto opět testovat, což v tomto spěchu také není možné. Zatřetí, muselo by se koupit nové palivo pro reaktory, což rovněž není otázka několika dní. A co je nejdůležitější, jaderné elektrárny vyrábějí jen 6 % elektřiny a podle různých studií mohou nahradit jen 1 procento objemu dováženého plynu.“
Christian Dürr v rozhovoru pro agenturu DPA naopak pravil, že z technického hlediska jsou jaderná zařízení bezpečná i v případě prodloužení jejich životnosti a že nákup jaderného paliva nepředstavuje zásadní problém.
Tato fakta však opozici nepřesvědčují – ani část vládní koalice – aby pokračovala v debatě o jaderné energetice.
„Neměli bychom se nechat připravit o příležitost udržet jaderné elektrárny v chodu, abychom zachovali výrobu elektřiny,“ řekl lídr opozice Merz. „Říkám: skousněte to, milí Zelení. Udělejte to pro Německo!“
S využitím informací deníku Politico
