Evropská komise dostala morální facku. Skandální odhalení ale spíš nečekejme
Evropští soudci především řekli, že komise neměla v případě Pfizergate novinářku odmítnout. Že nějaké zprávy uvidíme, je ale nejisté.
Je to bezpochyby šok. Léta to vypadalo, že na evropské úrovni jsou všichni kamarádi, komise i parlament se navzájem chválí za etické a efektivní jednání a najednou… Evropský soudní dvůr konstatoval, že EK neměla zamítnout žádost novinářky z The New York Times o obsah textových zpráv, které si vyměňovala její předsedkyně Ursula von der Leyenová a šéf Pfizeru Albert Bourla.
Například server Politico to označil za velké vítězství aktivistů za transparentnost a zároveň krutou porážku komise. Z české kotliny to může přitom vypadat trochu divně. Vždyť je běžné, že politici i byznysmeni jednají za zavřenými dveřmi. Dokonce i smlouvy uzavírané vládami občas mívají tajné doložky. Je-li to například v zájmu bezpečnosti.
Jenže evropský soudní dvůr se řídí zákonnými a ostatními normami. Takže to může vypadat, jako by se komisaři sami chytili do vlastní pasti. Protože na evropské úrovni neprojde skoro nic než to, co sami navrhnou.
Kauza nazývaná Pfizergate se týká objednávek vakcín pro státy Evropské unie. Kritici viní šéfku komise, že se domlouvala s Bourlou potají, že nakonec nakupovala za vyšší cenu, než bylo běžné a v nesmyslném množství. Je pravda, že velká část vakcín se nakonec znehodnotila, podle většiny zpráv v médiích se měla cena navýšit během jednání. Celkově se celosvětově neustále diskutuje o tajných smlouvách a podivných podmínkách.
O ničem takovém ale nyní soud nerozhodoval. Řekl především to, že komise neměla novinářku odmítnout s tím, že žádné dokumenty nemá, a kdyby ano, tak SMS za nic takového nepovažuje. Podle soudu ale i textové zprávy patří do skupiny toho, k čemu má mít veřejnost přístup. Zároveň ze jeho verdiktu vyplývá, že EK se moc nesnažila, aby je našla, zajistila a předala.
Jde tedy hlavně o jakousi morální facku vlastnímu pokrytectví komisařů. Protože Evropská unie nutí kdekoho zveřejňovat kdeco (třeba mzdy). Aby soudní dvůr šel proti fakticky nejvyšší instanci, jsme zvyklí na úrovni států (v USA se teď soudy s prezidentem taky moc nemažou), ale na úrovni unie moc ne.
Samotný dopad na kauzu ale může být minimální. Staré SMS sice jde o obnovit, ale není nic snazšího než tvrdit, že za tu dobu („pandemie“ začala v roce 2020) madam změnila telefon. Což by ani nebylo nic divného. Anebo zprávy zveřejnit s tím, že v nich nebude nic závadného. Pokud ano, bude to jen doklad, nakolik si někteří politici jsou jistí a nebojí se ani přes zařízení, které uchovává záznam, jednat tak, jako slavní čeští fotbaloví funkcionáři. Ale moc pravděpodobné to není. A na morální facky se dnes už nehraje.