Skandální nejsou jen neziskovky, ale celá Evropská komise

Franz Timmermans v roce 2023. Foto: Audiovisual Service, European Commission prostřednictvím Wikipedie, CC BY 4.0

V den, kdy Elon Musk vysílal po své síti X rozhovor s předsedkyní strany Alternativa pro Německo (AfD) Alicí Weidelovou, 150 burselských úředníků dohlíželo na to, zda interview neporušuje pravidla EU a zda nezasahuje do vnitřní politiky Unie či Německa. Kolik úředníků nyní prošetřuje platby Evropské komise neziskovým nevládním organizacím za vměšování do rozhodování Evropského parlamentu o politice Zeleného údělu není zatím známo.

Tu aféru nedávno zveřejnil nizozemský deník De Telegraaf a u nás se mu podrobněji věnují servery Echo24 a Forum24. Evropská komise uzavřela tajné smlouvy hned s několika environmentálními nevládními organizacemi (NGOs) k propagaci ambicióznějších zelených plánů bývalého eurokomisaře Franse Timmermanse. Tyto dohody a dotace byly součástí domnělého „stínového lobbingu“, jehož cílem bylo ovlivnit členské státy a poslance Evropského parlamentu, píše nizozemský deník. Peníze měly pocházet z fondu LIFE, který disponuje 5,4 miliardy eur (135,35 mld. Kč). Evropská komise oznámila, že peníze z tohoto programu už nebudou moci být spojeny s financováním nevládních neziskových organizací. Tento krok má předejít podobným kontroverzím v budoucnosti, píše magazín Brussels Signal.

Nyní se celé věci věnuje výbor Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu CONT. Podle informací serveru Echo.24 jeho předsedkyně Monika Hohlmeierová z Evropské lidové strany (EPP) upozornila na nesrovnalosti v grantovém programu Komise ve výši 15 milionů eur (378,8 mil. Kč), který byl přidělen ekologickým organizacím v rámci programu LIFE. Tvrdí, že tyto organizace dostávaly finance od Generálního ředitelství pro životní prostředí a zároveň byly zavázány k lobbování dalších útvarů Komise a Evropského parlamentu ve prospěch Green Dealu. Požaduje proto audit těchto smluv.

Z českých poslanců se události věnuje Tomáš Zdechovský. Pro Echo24 řekl, že záměrem CONT je zaměřit se na prověření již udělených grantů. „Cílem je zjistit, zda docházelo ke zneužívání veřejných prostředků na aktivity, které nejsou v souladu s původním záměrem programu.“

Z dalších útržkovitých informací vyplývá, že se kontroly soustředí na neziskové organizace a tajné smlouvy, které EK s nimi uzavírala. Také mezi nimi probleskne obhajoba, že ne všechny NGO jsou vinny a jsou špatné. Předsedkyně toho všeho Usula von der Leyenová mezi tím představila Kompas pro konkurenceschopnost EU, která na zelené politice Green Dealu trvá, včetně všech jejích průběžných závazků a cílů, které minulých 5 let koncipovala, prosadila a které EU dovedly až ke Draghiho zprávě, ovšem zveřejněné až po volbách do Evropského parlamentu a volbách předsedkyně Evropské komise, pro Leyenovou úspěšných.

Aniž bych si kdy dělal iluze o nezištnosti politiků, kromě rozhořčení mám i pocit zklamání, že až sem to (ta politika) mohlo dojít. A vyvstávají další otázky. Třeba zda o tom už nebyly nějaké informace dříve a proč Frans Timmermans, někdejší první místopředseda EK a konstruktér Zeleného údělu, v roce 2023 z Komise vycouval? Zda až jeho odchod neotevřel cestu k analýze Maria Draghiho o tom, co Timmermansova a Leyenové politika v Evropské unii způsobily? Proč až nyní se různé průmyslové a politické skupiny dožadují nezávislých analýz o dopadech přijatých politik, ale před zavedením Zeleného údělu a prováděcích předpisů Fit for 55 na tom neměly buď zájem, nebo neměly nárok?

Zatím nejsou k dohledání žádné citáty předsedkyně Ursuly z Leyenů k aféře s NGOs. Možná se jí ještě nedoneslo, že v jejím úřadu k něčemu podobnému docházelo. Což ji ale neomlouvá. Jestli se občas ve zprávách či komentářích mihne cosi o politické odpovědnosti, je to nesmysl. Ta neexistuje a tedy ani nefunguje. Těžko najít politika, který by nesl politickou odpovědnost ještě dříve, než na něj něco praskne. A nabízení a přijímání úplatků není politická nezodpovědnost, na to jsou úplně jiné paragrafy. Leyenovou vedle Timmermanse je nutné zařadit mezi hlavní podezřelé a Evropskou komisi mezi politická tělesa důvěry nehodné.