Biden chce, aby se víc makalo! No bodejť, je zle

Velké americké firmy jako Walmart, UPS či FedEx se prý na naléhání americké vlády zavážou k prodloužení pracovní doby. Zvláštní nápad, ale možná lepší než vhánění peněz do ekonomiky.

Joe Biden od BarBus z Pixabay

Údajně se hovoří až o 24/7. Vysvětlení pro ty šťastné, kteří neví, co to znamená: 24 hodin sedm dnů v týdnu. Samozřejmě jde o nadsázku, určitě 24 hodin denně bez odpočinku pořád dokola nemůže pracovat ani stachanovec. Spíš jde o nepřetržitou funkčnost firem, kterou  zvýší delší pracovní doba každého zaměstnance.

Za plánem má stát i iniciativa prezidenta Joe Bidena, který se hodlá co nevidět sejít se zástupci průmyslu a hlavně dopravy. Ekonomika se potýká se zásadním problémem nedostatku vstupů. Tedy dodávek surovin a komponentů. Část problémů připadá na vrub výrobců, ale část i dopravců. Zvláště transport zboží z Asie funguje omezeně a draho. Američtí dopravci se rvou údajně i s nedostatkem personálu a skladovacích prostor.

V podstatě se má problém vyřešit extenzivním růstem. Jinými slovy, zapojením většího množství vstupů, v tomto případě lidské práce. Bude se víc pracovat, tedy se zvýší rychlost a kapacita přepravy. Vše pojede rychleji, takže bude třeba i méně prostoru ve skladech. Protože se budou rychleji vyprazdňovat.

Jde o poměrně drsný způsob řešení problémů, který by lépe seděl někam do 30. let. Na druhou stranu, je lépe oživovat ekonomiku dočasným zvýšení výkonu než stimulací poptávky. Protože v okamžiku, kdy je problém na straně nabídky, tak stimulace poptávky vháněním levných peněz do oběhu pomůže leda tak růstu cen.

Smysl to celé ale může dávat jen jako dočasné opatření. Z ekonomického hlediska je tlak na extenzivní růst tlakem na zaostávání. Především ale může něco podobného zasáhnout do života každého pracovníka i jeho rodiny a způsobit tam nedozírné škody. Máme propočty, o kolik státy přijdou tím, že děti řadu měsíců celý rok nechodily do školy. Ale co ekonomika, horší je dopad do jejich osobních životů, přes výpadek vzdělání a hlavně vzdělávání. Jak ke znalostem, tak především socializaci.

Budou-li tátové a mámy dlouhodoběji chybět doma, projeví se na to příštích generacích. Slova, že v minulosti to bylo normální, neobstojí. V minulosti na nás život kladl jiné požadavky. Tátové pracovali, maminky byly doma. Na venkově se děti od mala zapojovaly do zemědělství. Dnes jsou základem úspěchu většinou vzdělání, emoční inteligence, sociabilita a sebevědomí. To vše se bez fungující rodiny získává dost těžko.