Jan Ferenc

Letos v Praze vznikne pouze 26 300 m² nových kanceláří, nejméně za posledních deset let. Míra neobsazenosti nicméně klesla na 6,45 %. Už dvě třetiny pražských kancelářských budov vlastní tuzemské skupiny, podíl západoevropských investorů klesá.

Čeští železniční dopravci od nového jízdního řádu budou moci jezdit rychlostí až 230 km/h. Ale jen v sousedních zemích, kde také budou výrazně konkurovat jiným dopravcům.

Snížení emisí oxidu uhličitého o 90 % do roku 2040 proti roku 1990 by si v českém průmyslu vyžádalo růst investičních nákladů až ke 250 miliard korun ročně. Příliš rychlá transformace směřuje místo dekarbonizace spíše k útlumu a přesunu části výroby mimo Evropu.

Skupina ČEZ uzavřela smlouvy o spolupráci s více než 40 obcemi, což považuje za první nezbytný krok před povolovacím řízením a výstavbou. Celkový potenciální výkon větrných turbín v zasmluvněných lokalitách přesáhl 600 MW. 

Novela stavební vyhlášky chystá poloviční počet stání pro auta a povinně dvě stání pro kola na každý byt. V nových či rekonstruovaných domech se tak byty výrazně zdraží. Požadavky nedávají smysl užitkově ani ekonomicky, varují stavební inženýři.

Důvěra podnikatelů v ekonomiku klesá, nejvíce ve stavebnictví. Spotřebitelé naopak důvěru posilují. Ale obávají se nezaměstnanosti a utrácejí s větší opatrností.

Během Černého pátku Češi plánují utratit v průměru 2700 korun, což je přibližně jen třetina toho, co například v Polsku či Německu.

Zpětné snížení vyměřovacího základu OSVČ ze 40 % zpět na 35 %, které příští vláda plánuje, půjde proti konsolidaci veřejných financí a sníží důchody živnostníkům. Navíc se to od příštího roku asi nestihne.

Deficit veřejného sektoru v roce 2024 se prohloubil o 241,3 mld. Kč, ale zmírnilo se na 3 % HDP. V tržních cenách naopak meziročně vzrostlo na 7217,6 mld. Kč, respektive o 0,9 p. b. na 89,6 % HDP.

Čistá spotřeba elektřiny mírně vzrostla, především díky domácnostem a malým podnikatelům. Vzrostl instalovaný výkon výroben elektřiny, a to o 2,7 procenta. Největší nárůst zaznamenaly plynové a spalovací zdroje, které předstihly tempo instalací fotovoltaických elektráren (+14,9 %).

Náklady na energii a oprávněné otázky ohledně toho, jak země dosahují nulových čistých emisí, nebyly nikdy důležitější. Přesto se zdá, že myšlenka COP je velmi vzdálená každodennímu životu miliard lidí. Po konferenci COP30 je Evropská unie na straně těch, kdo prohráli.

Členství Velké Británie ve Společném trhu je podmíněno zrušením preferenčních cel na dovoz zemědělských výrobků do Spojeného království ze zemí Commonwealthu. Členství Španělska v EHS se obávají zemědělské státy, nejvíce Francie, Itálie a Řecko.