Ačkoliv od včerejší noci panuje přesvědčení, že vláda již zastropovala ceny energií, i dle vlastního vládního prohlášení bude muset celá věc ještě projít parlamentem. Ve sněmovně má koalice většinu, ovšem senát je ze stranického hlediska roztříštěný a plný nezávislých senátorů.
Členské země Evropské unie mohou k řešení energetických problémů i dalších potíží souvisejících s válkou na Ukrajině využít 225 miliard eur (zhruba 5,5 bilionu Kč) z dosud nevyčerpaných půjček z unijního fondu obnovy po pandemii covidu-19.
Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně stouply o 17,2 %, zatímco v červenci činila meziroční inflace 17,5 procenta. Meziměsíční růst o 0,4 % je nejnižší v letošním roce. Především kvůli stagnaci cen u pohonných hmot.
V indexu nejlepších zemí pro život z hlediska digitálního prostředí se Česká republika letos posunula o tři místa nahoru a je na 25. příčce.
S aktuálním přerušením toku plynu začíná zhoršení ratingového výhledu nabírat konkrétní obrysy. Pokud by došlo ke snížení ratingu, pro české firmy by to znamenalo vyšší úrokové náklady. Zároveň by se mohl snížit i rating českých bank
Vláda by chtěla zastropovat ceny elektřiny pro domácnosti a školy či nemocnice i garantovat ceny proudu pro veškerý průmysl. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi.
I když se zaměstnavatelé napříč obory snaží svým zaměstnancům zvyšovat mzdy, míru inflace tohle zvýšení nepokryje. Očekávat se proto dá pokles životní úrovně českých zaměstnanců a s tím související nižší apetit utrácet za zboží a služby.
Přes dva roky covidové pandemie a dopady ruské invaze na Ukrajinu nelze opomenout fiskální disciplínu. Návrat k fiskální disciplíně byl tematickou náplní včerejšího jednání ministrů financí zemí EU.
Státy Evropské unie navrhují využít nečekané zisky producentů energie z levnějších zdrojů na pomoc spotřebitelům. Ministr Jurečka také slíbil spotřebitelům v ČR dotace na energii.
Měnový výbor dánské centrální banky včera zvýšil základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,65 procenta. Dánsko tak ukončilo téměř 10 let trvající období záporných úrokových sazeb
Vláda nepředpokládá přijetí zásadnějších změn vedoucích k návratu veřejných financí na udržitelnou úroveň. Národní rozpočtová rada to napsala ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku ke stavu veřejných financí. Vláda se podle ní opětovně nesnaží vytvořit si prostor pro reakci rozpočtové politiky na…
Evropská centrální banka (ECB) včera na zasedání Rady guvernérů zvýšila svou základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 procenta. Reaguje tak na silný růst inflace v eurozóně.