Začali jsme chudnout, ale mohlo by to stát za to
Průměrná mzda v ČR v posledním loňském čtvrtletí se zvýšila o 4 %, po započtení inflace reálné výdělky o 2 % klesly, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Čtvrté čtvrtletí, to bylo tenkrát, kdy oficiální instituce a Česká národní banka předpovídaly na letošek průměrnou míru inflace 5 %, po Novém roce už i 8 a teď i 10 procent. To bylo tenkrát, kdy se z inflace obviňovala Zelená dohoda, ale kdy už kolem Ukrajiny harašily zbraně a Rusko posílalo či neposílalo rourami dodávky plynu jako předsunutý průzkumný oddíl do Evropské unie.
Ve 4. čtvrtletí 2021 byla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců 40 135 Kč, to je o 4 % více než ve stejném období roku 2020. Spotřebitelské ceny se ale v tomto období zvýšily o 6,1 %. Proto mzda reálně klesla o 2 %,“ komentuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce.
Takže se dá říci, že průměrná mzda u nás je první válečnou obětí. Ale k tomu se ještě vrátíme, teď dodejme, abychom nešířili dezinformace, že za celý loňský rok si zaměstnanci polepšili.
„Ve druhém kvartálu roku 2021 mzdy nominálně rostly o 11,5 %, ve třetím kvartálu o 5,7 %.
„V celém roce 2021 dosáhla inflace 3,8 % a nominální růst mezd byl 6,1 %. Reálně se tedy mzda zvýšila o 2,2 %,“ dodává J. Erhartová.
Nejrychlejší růst průměrné mzdy v loňském posledním čtvrtletí znovu nastal činnosti v oblasti nemovitostí (14,2 %). „Vyšší odměny pro makléře odrážejí přehřívání trhu nemovitostí. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 bylo podle HB indexu zdražení nejvyšší u pozemků, a to o 23,2 procenta. Ceny bytů za rok stouply o také výživných 18,8 procenta a ceny rodinných domů o 17,9 procenta,“ všímá si Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské společnosti Next Finance.
V ubytování, stravování a pohostinství rostly mzdy 9,7 procenta. Hoteliéři a hostinští dorovnávají mzdy, které jejich lidem dříve zkrouhly covidové restrikce, a také si musejí své lidi udržet, což je teď docela problém. Meziroční pokles mezd o výrazných 8,1 % nastal ve zdravotní a sociální péči, ale je to optický klam. Loni se těmto zaměstnancům vyplácely vysoké mimořádné odměny. Ve veřejném sektoru mzdy stouply nominálně o 1,4 %, čili státní zaměstnanci nejvíce zchudli. Inu, vláda šetří.
Rychleji než průměrná mzda se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil medián, tedy přesný prostředek mezi nejnižší a nejvyšší mzdou, o 4,9 procenta. To signalizuje, že více rostou nízké mzdy pro málo kvalifikované zaměstnance, o něž ale nyní pracovní trh jeví nejvyšší zájem.
Nyní zpět k válečným obětem. Zatímco například Polsko a Maďarsko už svá opatření proti inflaci zavedly, naše vláda ve čtvrtek začne přemýšlet, jak se k růstu pohonných hmot a a další energie postaví. Starosti si dělá s tím, aby snad neulevila všem, hlavně ne bohatým, mezi které počítá prakticky každého, kdo jezdí autem. Ovšem, ať se rozhodne jakkoliv, inflaci přibrzdit administrativním rozhodnutím se prostě nepodaří. Nikdy to tak nefungovalo a Poláci a Maďaři se za pár měsíců, až ukončí cenovou regulaci, také asi budou docela divit.
Soukromá sféra letos bude se zvyšováním platů opatrná. V nastalém válečném zmatku a dešti sankcí bude velmi nejistá ohledně dodávek a odbytu své produkce. Podniky, které mají investice v Rusku a na Ukrajině, už tam zastavují výrobu. Buď musí, protože nemají z čeho vyrábět, nebo kvůli sankcím, nebo prostě ztrácejí odbyt tam i v cizině, pokud exportují.
V neposlední řadě do Česka vstupuje silná vlna ukrajinských uprchlíků. Hospodářská komora i jednotlivé podniky pro ně nabízejí pracovní místa. I když věříme, že za podmínek férových, přeplácet je jistě nebudou. Počet imigrantů bude natolik vysoký, aby statisticky údaje o pracovním trhu výrazně ovlivnil. A přidávat na platu nebude ani stát, až na výjimky. Chudnutí bude pokračovat. Jedinou nezaručenou odměnou je zastavení války na Ukrajině a udržení Ruska v jeho dosavadních hranicích. Doufejme. Stálo by to za to.
