Únik z emisních povolenek za topení a dopravu se rýsuje
Zavedení emisních povolenek za vytápění budov a motorová paliva, tedy systém obchodování s oxidem uhličitým ETS2, zatím stojí mimo politickou předvolební kampaň. Neprávem, protože, jak varují odborníci, lidem zejména na venkově mohou zvednout náklady na vytápění až o 40 procent. Oč se zvýší ceny benzínu a nafty, tzn. dopravy včetně té veřejné hromadné, se různě vypočítává, odhady se podle ceny povolenky pohybují zhruba od 3,50 Kč do 15 korun za litr paliva. Obě přirážky způsobí chudnutí obyvatel a zvýšení inflace. V Evropském parlamentu sice mírně posiluje opozice vůči dalšímu přitvrzení klimatických opatření, ale nejsou zatím signály, že by Evropská komise od svých záměrů upustila.
Polský nejvyšší soud nedávno vyhlásil, že energetické a klimatické předpisy Evropské unie jsou neslučitelné s polskou ústavou a porušují národní suverenitu při určování energetické politiky. Poslanec za stranu PiS Sebastian Kaleta na síti X k tomu napsal, že to povede k úsporám stovek miliard pro polskou ekonomiku.
Hnutí Duha naopak na jím pořádaném semináři s názvem Co by se stalo, kdyby byla zastropována cena emisní povolenky? vypočítává, o kolik český stát omezením volného obchodu s CO2 přijde. „Zastropování ceny na 40 eur za tunu oxidu uhličitého od roku 2027 by znamenalo ztrátu 80 miliard korun pro Modernizační fond a 69 miliard z národních aukcí,“ citoval internetový zpravodaj Euractiv Jiřího Koželouha z Hnutí Duha. Při současné ceně kolem 80 eur přitom Česko může získat až 386 miliard korun na investice do zelené energie a úsporná opatření. Změna cenového stropu by podle odborníků oslabila i návratnost investic do obnovitelných zdrojů energie. „Cena emisní povolenky se přímo promítá do návratnosti například větrných elektráren,“ řekl Matěj Kolouch Grabovský z Faktů o klimatu. Dodal, že pokud by cena za emise oxidu uhličitého byla nízko, investice do větru by se nemusely vyplatit.
Ve skutečnosti stát o peníze nepřijde, pouze je nevybere od každého na dodatečné a nepředvídatelné uhlíkové dani, kterou povolenky maskují, a nepřidělí je jen vybraným. Návratnost větrných elektráren je bez dotací pochybná.
Polský ústavní soud o věci rozhodl jednoznačně. Jaké daně se budou vybírat a jak se bude modernizovat národní energetika, za kterou nese odpovědnost jen a pouze ten národ, nebude diktovat nikdo cizí, ani kdyby to byl Brusel. Slovy ústavního soudu: Právo EU nemůže nahradit ústavy členských států a EU podle smluv nemá pravomoc rozhodovat bez souhlasu členského státu, které zdroje energie může používat a „jaká fiskální zátěž může být na jednotlivé zdroje uvalena“.
Právník Zdeněk Koudelka z Masarykovy univerzity v deníku Mladá fronta Dnes komentoval rozhodnutí polského soudu takto: „Podstatou je soudní aktivismus Soudního dvora Evropské unie a bujení kompetencí bruselských orgánů, které si přisvojují stále větší moc bez ohledu na znění základních evropských smluv a vůli členských států. /…/ Tribunál shledal, že meze pravomocí Evropské unie jsou určeny tím, co jim bylo členskými státy ve smlouvách svěřeno. Pravomoci, které nejsou svěřeny Evropské unii, náleží členským státům.“ Připomíná dále, že polský Ústavní tribunál došel ke stejnému závěru jako náš Ústavní soud v nálezu o Lisabonské smlouvě, francouzská Státní rada anebo německý Spolkový ústavní soud v případě sporu o nákupu eurodluhopisů německou centrální bankou. „Tyto i další ústavní soudy odmítly údajnou nadřazenost práva Evropské unie nad ústavami členských států, kterou žádná námi ratifikovaná smlouva nestanoví,“ píše Koudelka.
Jaký bude konkrétní dopad rozhodnutí polského tribunálu není teď snadné odhadovat. Rozsudku by se nějak musela ujmout vláda a zveřejnit jej, aby obdržel platnost. Vládě ale předsedá proevropský liberál Donald Tusk. Podle něj je ústavní soud nelegitimní, protože někteří soudci v něm byli nezákonně jmenováni bývalou vládní stranou PiS. Určité naděje lze vkládat do nově zvoleného prezidenta Karola Nawrockiho, který je poněkud jiného smýšlení. Úřadu se ujme v srpnu, ale jeho výkonné pravomoci jsou velmi omezené.
Internetový deník Neviditelný pes ještě připomíná úspěšný verdikt maďarské Orbánovy vlády s Evropskou komisí z roku 2020. Komise maďarskou vládu zažalovala za program snižování ceny energie, ale Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že maďarský zákon o poplatcích za energie neporušuje předpisy Evropské unie, protože zakazuje energetickým společnostem převádět zvláštní daně a transakční poplatky na soukromé spotřebitele.
Otevřeně proti ETS2 se u nás zatím vyjádřil Karel Havlíček, místopředseda opozičního hnutí ANO a jeden ze dvou činných českých politiků s ekonomickým vzděláním. V rozhovoru s Danielem Kaiserem pro týdeník Echo řekl: „Nemůžeme ETS2 do národní legislativy převést. Byl by to podraz na naše lidi, rozevírání sociálních nůžek, nemluvě o tom, že živnostníci takový nárůst neustojí. Byl by to jednoznačně proinflační faktor.“ A když proti povolenkám ČR nesežene dost spojenců mezi členskými zeměmi EU? „Půjdeme do konfliktu. Budeme se opírat o pár věcí, které nedodrželi. Podmínkou zavedení ETS2 byla analýza dopadů. Ta zpracována nebyla. Druhou podmínkou bylo, že nové povolenky nesmějí narušit konkurenceschopnost. No a my prokážeme, že ETS2 naši konkurenceschopnost narušují. Zdokladujeme, že některé firmy a živnostníci v konkurenci se světem nepřežijí. Zásadní je, že se nesmíme bát,“ pravil Havlíček.
Otázkou zůstává, zda ANO vyhraje podzimní volby a kam až Havlíčkovi v konfliktu dovolí zajít jeho šéf Andrej Babiš. To je ten druhý ekonom. On také umí počítat evropské dotace.
Současná česká vládní koalice má, zdá se, ve volebním programu odkládání. Odložení normy Euro 7 oslavila jako svůj statečný odboj a velké vítězství. Odložila převedení emisních povolenek ETS2 do českého právního řádu. Ale zatím s ani jednou z těch hovadin neudělala fakticky vůbec nic. Lze pochybovat, zda udělá, ať už volby vyhraje či nikoliv. Ale je zřejmé, že možnosti tu jsou, jen se jich chopit, jen vzít věci své do vlastních rukou. Může se to týkat i našich plánovaných nových jaderných elektráren.