Emisní povolenky vejdou do dějin. Asi jako neřízená puma
Vláda nechce rozšíření emisních povolenek a výnosy z těch současných půjdou na klimatická opatření. A co takhle je zrušit?
Pokud se unie rozhodla pro dekarbonizaci, řekněme že po dohodě členských států, mohla tak učinit řadou cest. Přičemž je nepochybné, že každá by obsahovala nějaké ty právní a morální zádrhele. Protože jde vždy o změnu pravidel hry. A to u byznysu, který se běží na dlouhou trať a nedá se otáčet přes noc. Takže to samozřejmě nemůže nepostihnout i spotřebitele.
Mohla například nabídnout sama technologické i obchodní řešení. Což zavání socialismem a asi by se jí to nepovedlo. Ale obsahovalo by prvek „nepřehazuju to na vás“. Mohla nařídit cílové limity, což sice udělala, ale začala také mluvit státům do toho, jak jich mají dosáhnout. Že to nefunguje, už neřeší. A do toho všeho onen „tržní“ nástroj emisních povolenek. Jde o jakousi sankci, trest za emise CO2. Z něhož měly výnosy plynout to fondu na klimatická opatření.
Realita je taková, že peníze plynou například na řešení dopadu vysokých cen energie v Rumunsku. Takže na jedné straně ceny zvýšíme a na druhé je kompenzujeme. Tržní nástroj jako hrom. Další věcí je skutečnost, že se povolenky staly předmětem obchodování. Takže část těch výnosů nejde do klimatu, naopak spíš třeba do provozu soukromých tryskáčů.
Část peněz za dražší energii jde spíš než do ochrany klimatu třeba do soukromých tryskáčů
Jde tak o něco jako kazetovou pumu, kterou vypustíte, ale kam všude dopadnou jednotlivé nálože a co udělají, už neovlivníte. Nebo spíš něco jako ničivá bomba z fantastických a akčních filmů. Která létá neřízeně prostorem a ničí tu ono, pak zas tamto. Původní cíl zachránit klima se nějak ztrácí v mlze.
Část se, pravda, přiděluje zadarmo (ovšem ne do produkce elektřiny), část ovládají státy. A u toho českého mají tedy výnosy jít jen a čistě do klimatických opatření. (Po pravdě jde jen o implementaci pravidla, které nařídila unie.) Prima. A co to jako je?
Nedávno se bohaté a bohatší a za bohaté se považující státy na klimatickém summitu opět dohodly, že hodí další ohlodanou kost těm, které označují za chudší. Vycházejí z dlouhodobé premisy, že právě ty vyspělé země mají na svědomí klimatické změny a mají těm chudým kompenzovat následky. Jednou z cest je pomoci jim k přechodu k bezemisní energetice. Ano, vybudujte si obnovitelné zdroje. A to, že vás zaplaví stoupající hladina oceánu, nebo se vám kvůli suchu už nic pořádného neurodí, vás nebude trápit. Asi proto, že vás bude hřát dobrý pocit. Větší pitomost už asi vymyslet nejde… ačkoliv… ty hranice se posouvají pořád.
Pod klimatická opatření se tak vejde ledacos. U nás to asi půjde na zateplování, což tak úplná pitomost není. Ale v principu je to celosvětově takový hezký nepřehledný systém: tam vezmu, tady přidám, tohle pochválím, tadyhle to označím za čisté, abych to mohl dotovat, když to nevyjde, pošleme tam nějaké peníze, které vezmeme jinde, leckomu na tom necháme vydělat… a navrch kopec ideologické šlehačky.
Minulý týden se sešli zainteresovaní ministři (převážně průmyslu či hospodářství) v EU, aby diskutovali o dostupnosti elektřiny. Dohodli se aspoň na jedné věci, a tou je technologická neutralita. Že už nikdo nemá nikomu říkat, jestli půjde cestou jádra, větru, vody či solárů (po čemž například za vlády Gabriela Attala volala Francie). Což se unie stále říkat snaží. Dokonce naše ministerstvo průmyslu a obchodu označilo za jeden z pilířů jednání rozvoj jádra.
Špatné je, že jeho renesance měla přijít mnohem dříve. Francie má dnes připojit do sítě nový jaderný blok ve Flamanville. Se zpoždění 12 let oproti plánu. Kdo ví, kdy uvidíme další nové zdroje. Zato soláry a větrníky rostou jak houby po dešti. Působí šoky do sítí, což se směrem dolů ukázalo zrovna v uplynulých týdnech. Když už se ti „energetičtí“ ministři zasazují o rozvoj OZE, co kdyby si jako prioritu dali uchovávání energie? Které stále není vyřešené!
Anebo by třeba stála za to myšlenka pokutovat země, které výrazně omezí svůj produkční potenciál. A vysílají ty šoky do sítí. Ale to by asi přes Německo neprošlo.
