Svět se mění, já zůstávám, vzkázala Leyenová na mnichovské konferenci
Projev Ursuly von der Leyenové na bezpečnostní konferenci v Mnichově stojí za pozornost. Nejméně takovou, jakou sdělovací prostředky věnovaly projevu amerického viceprezidenta Jamese Davida Vance. Ten povzbudil svobodomyslné extrémisty a dezoláty a pobouřil libertariány. Paní Ursula z Leyenů nepobouřila nikoho, podívejme se proč.
Popsala hned v úvodu bezpečností situaci Evropy ve vztahu k válce na Ukrajině. Ne špatně. Leyenová v úvodu vypočítala „výzvy“, které Evropu (nikoliv Evropskou unii, ale celou Evropu), postihly za poslední tři roky: „Možná není příjemné poslouchat tyto zprávy. Jsme v roce změn a Evropa se mění, Evropa se reformuje. /…/ Měli jsme pandemii, máme válku na Ukrajině, máme energetickou krizi. To vše byly pro nás brutální časy. Ale ukázalo nám to v Evropě, že když se nastavíme do takového urgentního módu, jsme schopni hory přenášet. Jsme schopni vyvíjet nové vakcíny, podporovat Ukrajinu a zvládnout energetickou krizi.“
Evropská komise je nastavena na rychlost
Dochází k pozoruhodnému citátu: „Musíme takovýmto aktivním způsobem postupovat častěji. A proto je vidět i ve fungování Komise i to nastavení a rychlost, kterou chci aplikovat po celý svůj mandát a kterou posilujeme. Posilujeme obranu, posilujeme inovace v umělé inteligenci. /…/ Pro nás všechny je lepší silnější Evropa, která bude pracovat se Spojenými státy na tom, abychom se vyhnuli hrozbám, kterým čelíme jako partneři. Proto si myslím, že obchodní války a nastavování cel, která by nás postihla, nedává žádný smysl. Protože cla jsou trošku jako daň zvyšují inflaci a nejvíce zasažení budou pracovníci té nejnižší třídy na obou stranách Atlantiku. A víme, jak mohou být jednoduše narušeny ty dodavatelské řetězce. Chceme se vyhnout tomu, že budeme závodit v tom, kdo půjde co nejdříve ke dnu. Nicméně je jasné, že neodůvodněná cla vůči EU nebudou bez reakce. Jsme jedním z největších trhů, a použijeme nástroje, abychom ochránili naši ekonomickou svrchovanost a naše zájmy a budeme chránit naše podniky a spotřebitele za každou cenu. Jsme připraveni pracovat na dohodách, které budou výhodné pro všechny a díky kterým budou všichni partneři více prosperovat a budou více v bezpečí.“
Řekněme si úvodem, že cla nejsou „trošku jako daň“, ale jsou zcela jako daň. Leyenová tak mohla plynule navázat na obchodování s uhlíkovými povolenkami, které jsou daní za energii a které mají rozšířit tuto daň od roku 2027 také na bydlení a svobodný pohyb osob a zboží. Dále ještě nezmínila plánované zavedení uhlíkové daně na dovoz zboží ze zemí mimo EU a vykazování ESG, kterému podrobí i neevropské firmy, dodávající své zboží společnostem evropským. Nenásledovala analýza, jak tato opatření chrání evropský průmysl, který se už léta zmenšuje, jak chrání evropské spotřebitele, jak se to odráží na inflaci eura a kdo a čím zlikvidoval konkurenceschopnost EU.
Autoritářské režimy sledují, jak budeme postupovat
„V samotném středu toho je obrana a bezpečnost. Bezpečnost na Ukrajině, na našem kontinentu a na celém světě. Všichni v této místnosti si uvědomujeme, co je v sázce. Je to obrovský moment, ve kterém se objevují historické výzvy,“ /výzvy podruhé v 7. minutě/, řekla Leyenová. A docela správně podotkla, že řešení války na Ukrajině není jen věc Ukrajiny, Ruska a Evropy, ale věc světového významu. „Ukrajina, která by prohrála, by oslabila nejen Ukrajinu, ale i Spojené státy. Zesílily by se tím výzvy /potřetí, pozn. red./ v indopacifické oblasti. /…/ Víme, že ostatní autoritářské režimy se velmi podrobně dívají na to, zda je nějaký následek, když vniknete násilím do nějaké cizí země. Oni velmi pozorně sledují, jak my budeme reagovat. Proto je velmi zásadní, jak my to provedeme. Evropa chce mír skrze sílu. Prezident Trump jasně prohlásil, že Spojené státy jsou v souhlasu s tímto principem.“
Poznámka k autoritativním režimům byla roztomilá v kontextu toho, jak Evropská komise hodlá zajistit zvýšení obranných rozpočtů členských zemí. „Evropa musí nejen otevřeně mluvit, ale musí i odpovídajícím způsobem jednat. Věřím, že Evropa musí dělat více, co se týče evropské bezpečnosti, a abychom toho museli dosáhnout, potřebujeme výrazně navýšit výdaje na obranu. /…/ „Od zhruba od dvou procent do tři plus procent bude vyžadovat stovky a stovky milionů eur investic každý rok. Musíme k tomu přistupovat odvážně. Když se podíváme na to, jak jsme postupovali při té předchozí zásadní krizi, tak se nám podařilo dát členským státům možnost, jak zvýšit veřejné investice a pomoci vyřešit krizi. A jsem přesvědčena, že jsme opět v krizovém období, které si vyžaduje podobný přístup. Navrhnu, aby bylo možné tu příslušnou klauzuli použít i na investice do obrany, což umožní jednotlivým státům výrazně zvýšit své výdaje a použijeme k tomu konkrétní balíček, složený z jednotlivých nástrojů. Samozřejmě to musíme udělat tím správným, kontrolovaným způsobem a navrhneme k tomu konkrétní balíček, složený z konkrétních nástrojů, který umožní našim jednotlivým členským státům navýšit své výdaje na obranu, samozřejmě v kontextu své fiskální situace. Abychom mohli mít tento obranný balíček, samozřejmě, potřebujeme i evropský přístup při nastavování priorit při nastavování investic. Investice budou moci být směřovány do velmi potřebných projektů, které jsou předmětem celoevropského zájmu.“
Když si to shrneme, jak by řekl major Kalaš, tak po třech letech války na Ukrajině Evropská komise uznala, že je zapotřebí zvýšit výdaje na obranu. To jsou také investice do zbrojního průmyslu, které jsou dosud v nemilosti politiky ochrany klimatu. Takže se to nyní upraví, vymyslí se „balíček“ a členské státy budou moci do obrany investovat, ale podle evropských pravidel a priorit. Bude k tomu mít konkrétní nástroje (od Evropské komise), jen ty a nikdy jinak. Fiskální situace jednotlivých členských zemí, okrajově zmíněná Leyenovou, v tom nebude hrát zásadní roli. Nejsilnější národní ekonomiky už jsou v dluzích až po uši, celá EU už dávno neplní maastrichtská kritéria zadlužení. Obranné výdaje tak půjdou znovu na úvěr, ještě nad rámec „bilionů eur“ na ochranu klimatu, která, jak Ursula z Leyenů oznámila už dříve, zůstává jedinou záchranou planety a prioritou jejího dalšího funkčního období. Přičemž, jak Leyenová podotkla, není pochyb, že ostatní autoritářské režimy naše kroky pečlivě sledují. Včetně například způsobu, jak EK prosazuje novou směrnici omezující spalování dřeva.
A na závěr: „Vidíme, že Evropa se adaptuje a okamžitě začíná jednat tak, že to způsobuje rozdíl. Tu hovoříme o nás, o naší ekonomice, naší bezpečnost a naší schopnost zajistit v Evropě trvalý mír. Naše hodnoty se totiž nemění, protože naše hodnoty jsou univerzální a všeobecně platné. Ale mění se svět a my musíme tedy upravit způsob, jakým postupujeme. Potřebujeme Evropu, která bude pragmatičtější, odhodlanější, která bude odrážet hrozby a která bude využívat své ohromné síly a moci a která bude stát po boku Ukrajiny a svých partnerů.“
„Musíme“ a „je nutné“ prostupuje, podobně jako „výzvy“, celým projevem, můžete si jej vyslechnout zde. Po třech letech války, energetické krize a ročních politických krizích ve dvou největších členských zemích to zní jako komunistický „jetřebismus“: Je třeba více, intenzívněji, důsledněji. Společný evropský obranný projekt podle povolovacích a plánovacích balíčků.
Následný projev Vanceho byl, na rozdíl od Ursuly z Leyenů, široce citován. Pochopitelně vzhledem k jejich obsahu. Zásadní téze Vanceova projevu si lze snadno vyhledat. Podotkněme jen, a to v souvislosti s Leyenovou, že se jmenovitě pozastavil nad soudně zrušenou volbou rumunského prezidenta a ostrakizací německé AfD před nadcházejícími mimořádnými volbami v Německu. „Pokud se bojíte vlastních voličů, nemůže vám Amerika pomoci,“ řekl Vance. Voliči se loni zalekli Evropské komise. Přesto ji volený Evropský parlament znovu povolal do služby. Když bych parafrázoval Vanceho: Dobře nám tak.
