Je třeba spotřebu nafty a benzínu omezovat spotřební daní?

Ačkoliv o spotřební dani se v České republice nejčastěji mluví kvůli zvyšování rozpočtových příjmů, v principu má být jejím smyslem omezení spotřeby. Proto se také vztahuje na ty komodity, které působí negativně na zdraví či životní prostředí. Potřebujeme zrovna teď omezovat spotřebu nafty a benzínu cenou?

Zatím jsou u benzínových pump fronty. Kdy začnou být kvůli cenám osiřelé? Foto: Photo by Jean-christophe Gougeon na Unsplash

Je to poměrně jednoduché, stačí se podívat, jakých produktů se tato daň týká: v zásadě jde o alkohol, tabákové výrobky a paliva. První dvě skupiny mají dle lékařů negativní vliv na zdraví a paliva na životní prostředí. Proto je jejich spotřeba omezena „daňovým“ zvýšením ceny – byť u některých biopaliv tomu tak není, přestože jejich šetrnost k přírodě je sporná. (Například nahřívaný tabák je pak zdaněn výhodněji než cigarety).

Samozřejmě, jednou věcí je původní záměr a druhou efekt. U tzv. minerálních olejů, což se z drtivé většiny týká nafty a benzínu, vybere ročně stát skoro 100 miliard korun. Za lepších časů to bývala hodnota rozpočtového schodku.

To jeden z důvodů, proč by se asi nikomu do snižování spotřební daně moc nechtělo. Tím druhým je evropská harmonizace, která nám určuje nejnižší úroveň, pod níž tato forma zatížení nesmí u daného zboží klesnout. Neboť sazby se, jak známo, liší případ od případu.

Ačkoliv je to zvláštní, najít tuto hranici ve veřejných zdrojích není nikterak snadné. Podle dopravců by prý šlo spotřební daň snížit bez problémů o 1,60 Kč na litr nafty. No jo, to by bylo fajn, ale v současné situaci, kdy během dvou let cena vyskočila skoro na dvojnásobek, to spásu nepřinese.

Pak je tu ale ještě DPH. Společně obě daně tvoří kolem poloviny koncové ceny pro spotřebitele. Správně bychom měli říct, toho, co řidič či firma u čerpadla zaplatí. Protože formálně nepřímá daň není součástí ceny. A plátce DPH si ji taky u nakoupeného paliva odečte.

Daně tvoří u benzínu polovinu ceny

Takže plátcům by ani její snížení nepomohlo. Ale aspoň ostatním ano. U benzínu podle aktuálních údajů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu činily na konci února obě daně dohromady asi polovinu ceny benzínu a 43 % u nafty. Teď to bude o něco méně, protože s růstem ceny se snižuje podíl daně spotřební, která není daná v procentech ale korunách.

Jak to zní děsivě – polovina ceny – tak se kupodivu moc nelišíme od evropského průměru. Na aktuální mapě zveřejněné zmíněnou asociací je benzín přesně na evropském průměru a nafta dokonce mírně pod ním. Třeba ve Finsku, Nizozemí, Itálii, Francii či Řecku se podíl daní na benzínu pohybuje dokonce mezi 55 až 57 %.

Ale je tu třeba Polsko, které DPH prostě snížilo a dosahuje podílu nepřímých daní na „koncové ceně“ benzínu 35 % a u nafty dokonce 32 %. Výrazně lépe, než my jsou na tom i ve Španělsku, Rumunsku či Bulharsku.

Spotřební daň teď nedává smysl

Jestliže ceny pohonných hmot dosáhly takových výšin, že představují problém pro ceny v přepravě a třeba i pro lidi z vesnic, kteří se do práce jinak prostě nedostanou, asi by se měla Evropská unie zamyslet, zda na svých spotřebních daních i teď trvat. Protože má-li odrazovat od spotřeby, tak teď to asi není třeba.

Ve státní kase skončí nakonec i víc než oněch 41 až 57 %

Rozhodovací procesy pravda nejsou bleskurychlé, ale ve výjimečných situacích by to určitě šlo. Evropský parlament zasedá každý měsíc (v březnu to bylo právě tento týden) a Rada EU pro hospodářské a finanční záležitosti se má sejít v úterý 15. března.

Leda bychom si řekli, že právě teď má cena odrazovat od spotřeby, protože ropy je málo. Jenže nás všichni přesvědčují, že to není pravda. A navíc, děsivosti výše zmíněná čísla teprve nabydou, když si uvědomíme, že firmy, obchodující z PHM odvádějí daň ze zisku a zaměstnanci daně a pojištění. Takže ve státní kase skončí nakonec i víc z námi zaplacené ceny, než těch 41 až 57 %.