Vládní opatření proti cenám pohonných hmot žádné nadšení nevzbuzují

Zrušení povinné biosložky v pohonných hmotách a silniční daně. Tato dvě opatření zvolila včera vláda jako hlavní nástroje v boji s vysokými cenami nafty a benzínu. Odezva na ně je ale chladná a ani logika a propočty neukazují, že by měly někomu zásadně pomoct.

Nepodnikatelům zrušení daně nepomůže, podnikatelům minimálně

Silniční daň platí pouze podnikatelé a firmy, které daný prostředek využívají k podnikání. Nepodnikatelům nepomůže nijak. U automobilu nad 12 tun daň zůstane kvůli evropské harmonizaci.

Majitelé osobních vozů ušetří za rok v tisících. Mezi 1200 Kč, což je spíše výjimka, až do 4200 Kč v závislosti na kubatuře a stáří vozidla. Při dnešních cenách nafty a benzínu – uvádí se kolem 45 Kč za litr, ale na mnohých pumpách už můžete vidět i o desetikorunu víc – vydělá úspora za obvyklou daň kolem 3000 Kč na jednu nádrž. Při cenách okolo padesátikoruny ani to ne. O něco lépe je na tom, kdo si odepisuje DPH. Vydělá na nádrž a kus, nebo nějakou větší, třeba sedmdesátilitrovou. Pořád to ale skoro nestojí za řeč.

Samozřejmě, větší je úspora u majitelů dodávek a nákladních automobilů, a sice až 8100 za rok. No jo, ale tam jsme zase u úplně jiné spotřeby.

EU už bionaftu odpískala dávno

Přimíchávání biosložky se mělo zrušit dávno. Kromě toho, že na něm vydělává především Agrofert, který je v Česku je jejím dominantám výrobcem, nemá skoro žádný pozitivní efekt. Snad každý automechanik vám řekne, že bionafta poškozuje motor. Tvrdí to i řada studií, které rovněž počítají negativní dopady oprav do životního prostředí.

Navíc nejedna studie říká, že bionafta ani neomezuje produkci CO2, některé tvrdí, že je tomu dokonce naopak. Evropa se proto rozhodla tzv. biopaliva první generace, tedy primárně z řepky a kukuřice omezit a finálně zakázat. Česko samozřejmě bylo proti.

Vláda čeká dopad na naftu 2 Kč/litr

Ačkoliv vláda očekává, že zrušení jejich povinného přimíchávání zlevní naftu o zhruba dvě koruny, například ekonom Lukáš Kovanda odhadl, že to bude zhruba o polovinu. A to ještě nevíme, na kolik přijdou výrobce technologické úpravy související s odbouráním této položky, k jakým odběrům je zavazují smlouvy, kolik investic do příslušné technologie ještě není odepsáno atp. Zázrak tedy nečekejme.

A jak říkají zemědělci, ani nečekejme, že prokletou řepku nahradí pšenice. Za prvé už je zaseto, za druhé se ji prý zemědělcům bez problémů podaří prodat za hranicemi.