Evropská centrální banka se chová, jako by ekonomika byla ve skvělé kondici
Rok se chýlí ke konci, a tak je čas zhodnotit, co se dělo na finančních trzích. V Polsku to vypadalo dobře. Kurz eura a dolaru kreslil hory doly, na komoditách došlo ke rvačce a akcie čekají na korekci.
U nás v Polsku to bylo fajn. Po katastrofálním roce 2022, kdy dluhopisový index ztratil více než čtrnáct procent, v roce 2023 již více než dvanáct procent získal a vrátil se téměř na své maximum z roku 2021. Není divu, vždyť výnosy desetiletých dluhopisů klesly z 6,9 % na začátku roku na 5,3 % (klesající výnosy zvyšují ceny dluhopisů). Mimo Polsko se situace nevyvíjela tak dobře, protože teprve od poloviny října začalo oživení.
S&P 500 připsal přibližně 20 % a NASDAQ 40 %
Také na akciovém trhu panovala šampaňská nálada. V Polsku si index WIG20 připsal více než 50 %, WIG si připsal méně, zhruba 40 %, ale stanovil nový historický rekord. Mimo Polsko býčí trh také pokračoval. V USA si index S&P 500 připsal přibližně 20 % a NASDAQ 40 %. V Německu to bylo horší, protože index XETRA DAX si připsal pouze 15 %, ale stanovil nový historický rekord.
Nálada na komoditním trhu byla jiná. Na trhu s ropou panovala zběsilá rvačka. Po útoku Hamásu na Izrael se cena barelu ropy WTI (v USA) dostala na 95 dolarů. Poté však začalo zlevňování. V den psaní tohoto článku cena ropy ztrácela 6 % na roční bázi. Cena mědi se prakticky nezměnila – růst cen byl omezen zpomalením čínské ekonomiky.
Rychle se pohybovala také cena zlata a stříbra. Zlato v roce 2023 dvakrát atakovalo historicky rekordní úroveň (kolem 2070 USD) – k druhému útoku došlo druhý světový den. Tento rekord atakovalo také v letech 2020 a 2022. Pokud Fed začne snižovat sazby a dolar bude ztrácet, pak cena zlata nakonec stanoví nový rekord.
Na devizovém trhu kurz EUR/USD v průběhu roku 2023 kolísal a kreslil hory a doly, nakonec však skončil mírným růstem (kolem 3 %). V Polsku kurzy zaznamenaly maxima na podzim 2022, ale poslední rok patřil zlotému. Ještě v září se zdálo, že rok zakončíme podobně jako na jeho začátku (EUR/PLN kolem 4,70 PLN a USD/PLN kolem 4,45 PLN). Předvolební a zejména povolební hra nám však umožnila zakončit rok s kurzy nižšími o 8 % (euro) až více než 10 % (dolar).
V minulém příspěvku jsem se zamýšlel nad tím, co udělají centrální banky na svých posledních zasedáních v tomto roce. Z hlediska rozhodnutí nedošlo k žádnému překvapení, protože tři hlavní banky (americký Fed, Evropská centrální banka, Bank of Japan) ponechaly sazby beze změny. Nezměnila je ani Bank of England. Projev prezidentů bank po těchto zasedáních však překvapil obsahem či formou.
Šéfové centrálních bank překvapili
Adam Glapiński, prezident polské centrální banky překvapil formou, protože mluvil velmi krátce (něco málo přes půl hodiny) a v jeho projevu nebyla žádná politická témata. Zřejmě prezidentovi někdo poradil, aby v současné situaci dále nedráždil ty, kteří jsou u moci. Je stále pravděpodobnější, že se prezident před Státní tribunál nepostaví. (Někteří politici a komentátoři volají po jeho odsouzení proto, že podlomil politiku centrální banky spory ve vedení a podle členů současné vlády prý dokonce i kvantitativním uvolňováním – poznámka redakce.)
Šéfové Fedu, ECB a BoJ překvapili nikoliv formou, ale obsahem. Nebudu se projevy podrobněji zabývat, protože to je již definitivní minulost. Je však třeba napsat několik vět. Pokud jde o konferenci po zasedání měnového výboru Fed, lze říci, že šéf Jerome Powell byl nečekaně „holubičí“. Podobně se zachovali i jeho kolegové, kteří oznámili de facto 2 až 3 snížení sazeb v roce 2024, což diskontovalo dolar. Fed se chová, jako by se v ekonomice chystalo něco zlověstného, co tu zatím rozhodně není.
Fed se chová, jako by se v ekonomice chystalo něco zlověstného,
Na druhou stranu Christine Lagardeová, prezidentka ECB, a její kolegové se tvářili, jako by situace v ekonomice eurozóny byla perfektní, a přitom v ní dochází ke stagnaci a v Německu dokonce k recesi. Lagardeová však uvedla, že na zasedání Rady guvernérů se o snižování sazeb nemluvilo. Překvapil i Kazuo Ueda, šéf Bank od Japan. Očekávalo se, že zmíní něco o zvyšování sazeb (ty jsou stále na úrovni minus 0,1 %), ale nestalo se tak.
Investoři však bankéřům neuvěřili a stále věří, že ECB sníží sazby ještě šestkrát a Bank of Japan se záporných úrokových sazeb také nakonec vzdá. Ať tak či onak, v eurozóně i v USA bude rok 2024 rokem snižování sazeb, což by mělo pomoci globální ekonomice.
rok 2024 bude rokem snižování sazeb, což by mělo pomoci globální ekonomice
Co se stane na finančních trzích v roce 2024?
Snížení sazeb v kombinaci s vysokými úrokovými sazbami dluhopisů z předchozích let by mělo zajistit dobrý rok pro dluhové fondy. Na globálním akciovém trhu očekávám v prvním čtvrtletí roku 2024 korekci, ale poté by snížení úrokových sazeb mělo vést k pokračování býčího trhu. Býčí trh stále pohání vše, co souvisí s umělou inteligencí (AI nebo AI) – to bude několikaletý proces. Trh s obnovitelným zdroji se také pravděpodobně odrazí ode dna. Doufám také, že Čína, která byla v roce 2023 velkým zklamáním, se v roce 2024 konečně pohne.
Pokud bude dolar i nadále ztrácet, tím lépe pro rozvíjející se trhy a zlotý. Z toho by samozřejmě profitovaly i komodity. Zejména zlatu, které by mohlo stanovit nový rekord (pokud se tak nestane v posledních třech dnech roku). Ropa a měď jsou velmi závislé na tom, co se stane v čínské ekonomice, ale také očekávám růst cen.
Zlato by mohlo stanovit nový rekord
Závěrem mohu říci, že pokud nepřijde nějaká černá labuť, měl by být rok 2024 pro akciové trhy, dluhové fondy a komodity dobrý. Jen mám mírné obavy z toho, že to na konci roku 2023 vypadá tak dobře… Nicméně přeji sobě i vám, aby se tyto prognózy přece jen vyplnily.
