Chce Trump trestat zahraniční investory do amerických akcií?

Zákon, který má především určit trendy pro státní rozpočet USA, skrývá nebezpečí zvýšení daní pro vybrané zahraniční investory. Upozorňuje na to web časopisu WirtschaftsWoche.
Jde o tzv. One Big Beautiful Bill Act. Jeho cílem je řada rozpočtových opatření, přičemž skrývá jednu hrozbu, o které se zatím až tak moc nemluvilo. Jak píše WirtschaftsWoche: „na 18 stranách ke konci návrhu zákona americký prezident zatajuje pasáž, která by mohla být interpretována jako akt pomsty vůči zahraničním investorům: návrh zákona, schválený Kongresem 22. května, navrhuje zvýšení daní pro společnosti a investory z „diskriminačních“ cizích zemí.“ Podle něj by mohlo jít i o Německo.
Zprávy, že by k něčemu takovému mohlo dojít, se objevily už na konci května. Přičemž se tehdy mluvilo o evropských státech, se kterými nový prezident nemá nejlepší vztah. Momentálně musejí němečtí investoři platit v USA 30% daň z úroků a dividend. Reálně odvádějí 15 %, protože zbytek platí doma. Podle návrhu zákona by ale od roku 2026 mohlo zdanění narůst o 5 procentních bodů. Pro investory z některých jiných zemí dokonce o 20 bodů.
Od roku 2026 by zdanění mohlo narůst o pět procentních bodů
Opatření by se dotklo i fondů, konkrétně WirtschaftsWoche zmiňuje ETF, které investují pasivně podle některého indexu.
Nejistý je dopad do výnosů u dluhopisů
Nejisté naopak je, jak se by nová úroveň daně projevila u výplat výnosů, tedy úroků ze státních dluhopisů. Což by mohlo být velmi nepříjemné i pro samotné USA. Před pár dny jim Moody’s jako poslední z velké trojky snížila rating (hodnocení úvěrové spolehlivosti) z nejvyššího stupně Aaa.
Spojené státy americké se stále drží naprosto bezpečně v investičních stupních. Nicméně až do roku 2021 měly od všech tří agentur nejvyšší možné hodnocení. Jejich zahraniční dluh je obří už po desítky let a na otázku, proč jim investoři věří, většinou přicházely odpovědi typu: „Prostě věří, že jsou tak silné, že to ufinancují.“ Na druhou stranu, jejich dluh na úrovni zhruba 120 % HDP není zas tak odlišný od Francie či Itálie.
vyspělé země už nejsou etalonem bezpečí
Investoři ale už neberou vyspělé země jako etalon bezpečí. Největším zahraničním věřitelem USA byla dlouhodobě Čína. Která ale velkou část svých peněz přesměrovala jinam. Podle vyjádření tamních provládních médií kvůli diverzifikaci. Může to být ale i tak, že své peníze používá k politickým účelům, tedy financování vlád, zvláště v Asii a Africe, které jí pak jdou na ruku.
Dnes je největším věřitelem Japonsko. To ale kvůli inflaci zvyšuje úrokové sazby, takže pro tamní investory může být jednodušší ukládat peníze do dluhových nástrojů doma. Podobných relativně drobných ale mnohé aktéry trhu znervózňujících změn je dlouhá řada. Velkou část již popsal Jan Ferenc v článku, na nějž odkazujeme pod tímto odstavcem.
Trumpovi se podařilo za pár měsíců zcela změnit obraz USA jako toho nejbezpečnějšího přístavu pro investory, ale i obchodní partnery. Jenže kam teď? Čína zpomalila, Japonsko se loni konečně rozhýbalo, ale není to nějaký start z ranveje. Navíc jeho trh samozřejmě nemá takovou kapacitu jako ten americký. A Evropa? Ta se bojí o přežití.
Jedno z pravidel na burze říká: „The trend is Your friend.“ Přičemž ale tím nejzákladnějším trendem je dlouhodobý růst akciových trhů. Proto můžete najít plné weby a knížky doporučení v duchu: nakupte a zapomeňte. Nesnažte se časovat trh, trefovat vrcholy a dna, ani vybírat největší favority růstu. Kupte celý trh a nechte ho pracovat za vás.
Někteří obchodníci už nejméně tři roky říkají, že tato doba skončila a je třeba vybírat konkrétní tituly. Trh jim asi dal za pravdu v období poklesů, kdy někteří fondoví manažeři ochránili svá portfolia lépe než jiní. Jinak zatím stále platilo, že dlouhodobě se dá nakupovat celek. Příští týdny a měsíce ukáží, zda současné vlnobití na burzách je jen dočasným šokem, nebo se investiční svět mění. Na dlouho a s negativním dopadem i pro USA.