Obchodníku, prchej! Ale kam?
Americký prezident Donald Trump tento týden zavedl padesátiprocentní cla na dovoz oceli a hliníku do USA. Platí to na všechny země světa mimo Velkou Británii, která s USA uzavřela dohodu. Trump tak splnil, co sliboval, ale finanční trhy jsou překvapeny. Pročež zesílila vlna výprodejů americký finančních aktiv, nebo-li „Sell USA“.
Není za tím jen Trumpova rozbouřená celní politika. Obavy se vzduly i po schválení státního rozpočtu, který se snižováním zadlužení USA nijak nepočítá. „Velcí institucionální investoři se odklánějí od amerických trhů, protože obchodní války Donalda Trumpa a rostoucí dluh země přiživují obavy z dominance amerických aktiv v globálních portfoliích. Trumpův přelomový daňový zákon, který by měl v příštím desetiletí zvýšit dluh Washingtonu o 2,4 bilionu dolarů, také zvýšil tlak na americké státní dluhopisy,“ píše britský deník Financial Times.
„Lidé si musí přehodnotit svou expozici vůči USA,“ řekl deníku Seth Bernstein, generální ředitel společnosti AllianceBernstein, která spravuje aktiva v hodnotě 780 miliard dolarů. „Deficit byl jako problém evidentní; jen se zhoršuje. Myslím, že je neudržitelné, aby si Spojené státy nadále půjčovaly takovým tempem, jakým si půjčují. Když to spojíte s nepředvídatelností naší obchodní politiky, mělo by to lidi přimět k zamyšlení: kolik chcete soustředit na jednom trhu?“
Finanční trh vždy oceňuje především stabilitu, hladké podmínky pro zahraniční obchod a jistotu splnění závazků. „Jakkoliv Trumpova administrativa již učinila na ekonomickém poli mnoho dobrého (například pokud jde o stabilizaci energetické situace odklonem od bezuzdné podpory obnovitelných zdrojů a podobně), ani jedna z těchto tří finančním světem oceňovaných cnostní se jí nedaří,“ říká Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance. „Chaotická celní politika je všechno jen ne naplněním stability, stejně tak cla jsou opakem hladkého fungování zahraničního obchodu. A pokud jde o jistotu splnění závazků, tu narušilo jednak nedávné snížení ratingu Spojných států amerických, jednak i aktuální předmět rozkolu mezi Donaldem Trumpem a Elonem Muskem, totiž nový daňový zákon, který schválil Kongres. Zatímco Trump si trvá na tom, že jde o ‚krásný‘ zákon, Musk jej označil za ‚odpornou ohavnost‘ a jeho hodnocení se více blíží realitě, jak ji vnímá ekonom.“
Kongresový rozpočtový úřad se domnívá, že v další dekádě pod vlivem tohoto zákona celkový deficit USA naroste až na 3,8 bilionu dolarů. To ale neúměrně zvýší náklady na obsluhu státního dluhu USA, které již dnes jsou extrémně vysoké a v roce 2024 dosáhly rekordní výše 1,2 bilionu dolarů. „Tato částka převyšuje rozpočty většiny federálních rezortů a je srovnatelná s největšími výdajovými položkami federálního rozpočtu. Pro srovnání americká obrana spolkne 842 miliardy dolarů, Medicare vyjde asi na 1 bilion dolarů a sociální zabezpečení stojí 1,3 bilionu dolarů,“ srovnává Šichtařová.
Institucionální investoři přehodnocují rozsah svých investic v USA, Caisse de dépôt et placement du Québec, druhý největší kanadský penzijní fond, nedávno oznámil, že sníží svou expozici vůči této zemi, která v současnosti tvoří 40 procent jeho portfolia. Plánuje zvýšit investice ve Spojeném království, Francii a Německu.
„USA jsou po celé století nejlepším místem na světě pro investování, ale začínám slýchávat investory, kteří se ptají, zda je americká výjimečnost o něco méně výjimečná, a přemýšlejí, zda by měli podle toho umístit svá portfolia,“ řekl deníku Financial Times Howard Marks, spoluzakladatel společnosti Oaktree Capital Management, která spravuje alternativní investice s obratem 203 miliardy dolarů.
přesun peněz do Evropy rozhodně není špatná sázka
Evropa láká investory díky závazkům zvýšit výdaje na obranu a zvláště v Německu také závazek investovat 1 bilion eur také do průmyslu a infrastruktury. „Byli jsme ohledně Evropy docela, docela optimističtí,“ říká Tom Nides, místopředseda představenstva společnosti Blackstone. „Vlády jsou zde relativně stabilní. Přesun peněz do Evropy rozhodně není špatná sázka.“
Podobně se pro Financial Times vyjádřila Joana Rocha Scaff z investiční společnosti Neuberger Berman, která letos 65 % investičních aktivit realizuje v Evropě: „O Evropu je větší zájem. Je to víc než jen cla. Makroekonomické pozadí v Evropě není příznivější než v USA, ale je stabilnější.“
americké státní dluhopisy už nejsou top bonitním aktivem
S rozpočtovou roztahovačností souvisí také hrozba zvýšení míry inflace. „Nejen, že Američané budou platit stále větší díl daní jen na to, aby splatili své staré dluhy, ale také toto zadlužení vyvolá inflační tlaky. A inflace okrade Američany, zejména střední třídu. Inflace totiž pomáhá tomu, kdo má dluhy. A největší dluhy má stát, takže nejvíc inflace pomáhá státu,“ říká Markéta Šichtařová. „Docela jiné grády dostává fakt, že Donald Trump znovu vyzval šéfa americké centrální banky Fed Jeroma Powella, aby snížil úrokové sazby. Je to jednoduché. Snížení úrokových sazeb vyvolává větší inflaci, větší inflace sežere dluhy státu, ale také úspory střední třídy. A v neposlední řadě to je rizikový faktor pro budoucí splátky amerických státních dluhopisů. Předlužený dlužník není důvěryhodný dlužník. Americké státní dluhopisy sice mají ještě hodně daleko k tomu, aby začaly být považovány za toxický odpad, ale současně už také nejsou top bonitním aktivem.“
Důrazným signálem bylo nedávné snížení úvěrového ratingu USA agenturou Moody’s. Snížila úvěrový rating Spojených států amerických z nejvyššího Aaa na druhý nejvyšší Aa1. Moody’s je třetí nejvýznamnější ratingovou agenturou, která se ke snížení ratingu USA odhodlala.
Státní dluhopisy ovlivňují sazby široké škály spotřebitelských úvěrů, jako jsou třicetileté hypotéky s fixní splatností, a do určité míry ovlivňují i produkty, jako jsou autopůjčky a kreditní karty. „Je opravdu těžké se vyhnout dopadu na spotřebitele,“ řekl Brian Rehling, vedoucí globální strategie pro fixní příjmy ve společnosti Wells Fargo Investment Institute, serveru SNBC.com.
Jenže ani Evropa není zaručenou destinací pro investice a podnikání. A ještě jiné místo asi neexistuje. Někteří investoři se ptají, zda menší a fragmentovanější trhy v Evropě a Asii nabízejí smysluplnou alternativu. „Evropa stále zažívá sklerotický růst a velmi vysokou úroveň regulace a Čína je stále komplikovaná,“ řekl Howard Marks z investiční společnosti Oaktree Capital Management, v rozhovoru pro Financial Times. „Kam jinde lze umístit velké množství kapitálu?“