Inflace nepoleví, ČNB nesnížila úrokové sazby
Bankovní rada na svém červnovém jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni, jak ostatně očekávala většina nezávislých analytiků. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 3,5 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady.
Rozhodnutí odráží aktualizovaný výhled inflace, jeho rizika a vyhodnocení nových dat. Podle aktualizované prognózy sekce měnové by se inflace po zbytek letošního roku měla pohybovat nad 2 %, to znamená nad inflačním cílem ČNB. Jádrová inflace zůstane zvýšená na celém horizontu prognózy. „Pokračující inflační tlaky z domácí ekonomiky momentálně neumožňují další snížení sazeb,“ napsala bankovní rada ve svém prohlášení.
Vysoké tempo si zachovává zejména růst cen služeb, který odráží minulé nákladové šoky, aktuálně rychlý růst mezd v tomto sektoru a rostoucí poptávku domácností. Vedle toho ale roste příspěvek cen nemovitostí k inflaci z důvodu pokračujícího oživení na realitním trhu. Dosavadní úroveň úrokových sazeb zatím stále brání výraznějšímu růstu úvěrů v tomto segmentu. Vývoj cen služeb a cen nemovitostí je však v kombinaci s relativně rychlým růstem mezd hlavním faktorem, který bankovní radu vede k opatrnosti při případném dalším uvolňování měnové politiky.
„Cílem rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle. To vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, respektive aby úvěrová dynamika zůstala umírněná. Tím bude měnová politika přispívat k udržení nízké inflace,“ prohlásila bankovní rada. Potvrdila rovněž své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž dvouprocentního cíle. „To v současnosti ještě vyžaduje relativně přísnou měnovou politiku,“ zdůraznila rada.
Příští rozhodnutí budou záviset na celkovém vývoji národního hospodářství i zahraničně-politických rizicích. Podle centrálních bankéřů přetrvává riziko setrvačnosti růstu cen služeb, včetně imputovaného nájemného, a cen potravin. Proinflačním rizikem je také možné zrychlování tvorby peněz v ekonomice plynoucí z dalšího výraznějšího oživení úvěrové aktivity, a to zejména na realitním trhu. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem je také pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Mzdová dynamika by tak i nadále převyšovala nárůst produktivity. Zvyšování bariér pro mezinárodní obchod představuje riziko pro zpomalení globální hospodářské aktivity. Dopad do inflace, zejména v delším horizontu, však není jednoznačný. Riziko výrazně slabšího výkonu německé ekonomiky je částečně tlumeno připravovaným fiskálním stimulem nové německé vlády. Nejistotu pak představuje vývoj válečných konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě.
„Tato rétorika nahrává našemu scénáři, že by v letošním roce už nemusely být ani jednou sníženy úrokové sazby,“ říká Martin Kron, analytik Raiffeisenbank.
Výsledky zasedání a následné komentáře ČNB jako zesílení proinflační politiky hodnotí Pavel Ryska, analytik J&T Banky. „Zatímco vyznění předchozího zasedání ČNB ze 7. 5. 2025 jsme hodnotili jako neutrální až mírně jestřábí, dnešní zasedání podle nás přidalo na jestřábím tónu a zdůraznilo proinflační rizika, jimž je třeba přizpůsobit vývoj úrokových sazeb. Zdůrazněno bylo oživování nemovitostního trhu s dopadem do inflace a bankovní rada uvedla, že bude analyzovat přenos předchozího snižování sazeb do ekonomiky právě včetně realitního trhu,“ napsal Ryska.
„Úlohou centrálních bankéřů by mělo být rozhodně nepřekvapovat trh. Listopad roku 2013 a šok ze zahájení devizových intervencí některé ekonomy dodnes budí ze snů. Dnes se naštěstí žádné překvapení nekonalo. Guvernér České národní banky Aleš Michl už v první polovině června dodal nápovědu, jak to dnes dopadne. Tehdy řekl: „Základní repo sazba je v současné době na úrovni 3,5 % a očekávám, že na této úrovni zůstane ještě nějakou dobu,“ podotkl ve svém komentáři Jiří Cihlář, analytik investiční a poradenské společnosti Next Finance. „Česká národní banka tak po vzoru amerického Fedu nyní najela na politiku: ‚Počkáme a uvidíme.‘ Nejsou to ale jen cla, co může vyvolat silné inflační tlaky. Nás i české centrální bankéře už nějakou dobu trápí také vysoký růst cen potravin nebo služeb. A do toho Kubíček mluvil o tom, že nemovitostní trh roste neudržitelným tempem. Hlavní otázka zní, jak dlouho Česká národní banka vydrží stát se sazbami na místě. Další člen bankovní rady Jan Procházka v předminulém týdnu mluvil o tom, že důležitější než červnové zasedání bude to srpnové. Proč? Na něm by se podle Procházky mělo diskutovat, zda sazby ještě lehce snížit a nebo ne. Ekonomika je podle něj stále pod svým potenciálem. Průmysl totiž zůstává slabý i kvůli vývoji v Německu a trh práce postupně chladne, hlavně v průmyslových odvětvích. Na druhé straně je tu problém, že inflace ve službách také podle Procházky zpomaluje pomaleji, než by si centrální banka přála. Vývoj sazeb tak přinese ještě řadu otazníků. Prozatím ale platí, že centrální bankéři nechtějí spěchat s dalším snižováním úrokových sazeb. A to bude koruně hrát do karet.“
