Rozpočtová rizika se začínají naplňovat
Ve státním rozpočtu České republiky se začínají naplňovat rizika, před kterými varovala Národní rozpočtová rada (NRR). Ve svém aktuálním stanovisku vyjádřila znepokojení především z toho, že ještě před polovinou roku je zcela vyčerpána rozpočtová rezerva. Ta byla pro letošek stanovena na 7,9 miliardy korun.
Dominantě se jedná o důsledek převodu 6 mld. Kč do kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu ČR na dotace na obnovitelné zdroje (OZE). V souladu s dřívějšími upozorněními NRR se ukázalo, že prostředky na dotace OZE nebyly rozpočtovány v dostatečné výši, píše se v pravidelné čtvrtletní zprávě NRR. Státní rozpočet tak ještě před polovinou rozpočtového období nedisponuje žádnou rezervou pro pokrytí neočekávaných výdajů, což NRR považuje za problematické. V případě neočekávaných událostí tak bude nutné hledat zdroje s využitím rozpočtových opatření (tj. přesunem z jiných položek), nebo zapojením nároků z nespotřebovaných výdajů. Zapojování nároků však prohlubuje deficit veřejných rozpočtů. Vzhledem k tomu, že se ve většině případů jedná o účelově vázané prostředky, je toto řešení vždy problematické.
Dalším naplňujícím se rizikem je financování nepedagogických pracovníků v regionálním školství od září, kdy nedojde k původně zvažovanému přesunu na územní samosprávné celky. Vláda tedy musí v rámci schváleného rozpočtu přesunout prostředky z jiných položek. Z dostupných informací však zatím není zcela jasné, odkud budou zdroje přesunuty.
Na konci května byl státní rozpočet v deficitu 170,5 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. NRR to hodnotí jako zřetelnou nerovnováhu na úrovni státního rozpočtu. Připomíná rovněž, že saldo očištěné o vliv příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU bylo o 3,9 mld. Kč nepříznivější.
Na příjmové straně rozpočtu si udržuje vysokou dynamiku daň z příjmů fyzických osob (na celostátní úrovni meziročně +13,1 %), což souvisí zejména s relativně vysokým růstem nominálních mezd. To se projevuje také v růstu výnosů pojistného na sociální zabezpečení (meziročně +7,6 %). Solidní výsledky lze také vidět u daní ze spotřeby, kdy výnos DPH vzrostl meziročně na celostátní úrovni o 6,2 % a selektivních spotřebních daní o 5,2 %. Na výdajové straně zatím u hlavních výdajových položek nedochází k významnějším odchylkám od schválených hodnot.
významný výpadek lze očekávat u příjmů z prodeje emisních povolenek
To však podle NRR nesnižuje rozpočtová rizika, ale naopak. Podle Rady významný výpadek lze očekávat u příjmů z prodeje emisních povolenek. Na konci května Evropská komise (EK) oznámila stažení emisních povolenek do rezervy tržní stability (MSR) od září tohoto roku do srpna roku 2026, což znamená snížení objemu povolenek přidělených k prodeji České republice. Naplnění příjmů z prodeje emisních povolenek, kdy státní rozpočet počítá s výnosem v objemu 30 mld. Kč, je tak prakticky vyloučeno, a také vzhledem k současnému vývoji cen emisních povolenek lze očekávat výnos o zhruba 16 mld. Kč nižší. Stažení povolenek do MSR současně ovlivní i počet povolenek a očekávaný výnos z jejich prodeje v příštím rozpočtovém roce. Bude proto nutné upravit střednědobý výhled předpokládaných příjmů sektoru vládních institucí v rámci srpnové aktualizace výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů.
NRR opakovaně varuje, že aktuální nastavení daňových a výdajových politik nezajišťuje plnění konsolidační trajektorie po roce 2026. Stejně jako Konvergenční program České republiky tak i Fiskální prognóza ČR počítá v autonomním scénáři vývoje veřejných financí s tím, že již v roce 2027 bude strukturální schodek veřejných financí vyšší, než jaký předpokládá Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Rozsah této nerovnováhy se přitom postupně v čase zvyšuje. A to i při odečtení dodatečných výdajů na obranu, které budou mít z hlediska národních fiskálních pravidel výjimku a budou smět v definované výši překračovat schválené výdajové rámce. To ukazuje na nutnou potřebu dalších konsolidačních kroků ze strany jakékoli příští vlády, pokud by měla být trajektorie zlepšování strukturálního salda dodržena.
veřejné finance budou silně ovlivněny růstem výdajů na obranu
Ve střednědobém výhledu budou veřejné finance silně ovlivněny růstem výdajů na obranu. I když se kvůli nim budou uvolňovat evropská i národní rozpočtová pravidla, výdaj zůstává výdajem a bude zapotřebí jej krýt. Což nepůjde jinak, než posílením rozpočtových příjmů, tzn. prakticky zvýšením daní, a úsporami na výdajové straně. Při tom, že zhruba 90 % rozpočtových výdajů je mandatorních, to nebude snadné a úspory se mohou dotýkat i takových položek, jako jsou důchody, sociální výdaje, školství, zdravotnictví či vnitřní bezpečnost. „Postupné vyčerpávání fiskálního prostoru ve prospěch výdajů na obranu tak bude, jak již NRR upozorňovala, omezovat prostor pro jiné výdajové priority, případně bude vyžadovat v budoucnu opatření na straně příjmů veřejných rozpočtů,“ konstatuje Národní rozpočtová rada.
Pozitivní stránkou její čtvrtletí zprávy je poukaz na oživení národního hospodářství. Hrubý domácí produkt (HDP) v 1. čtvrtletí rostl o 0,8 %, meziročně o 2,2 procenta. Pokud by po zbytek roku ekonomika stagnovala, celoroční růst HDP by činil 1,6 procenta. Nezávislí ekonomové jej odhadují nejčastěji na 1,9 až 2,1 procenta. Ale letošní státní rozpočet vycházel z prognózy 12,7 procenta.
Hrubá přidaná hodnota (HPH), která odráží produktivitu práce, vzrostla mezičtvrtletně o 1,3 % a jedná se o její nejvyšší růst od 3. čtvrtletí 2021. Meziroční přírůstek činil 2,2 procenta.
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem č. 23/2017 Sb. Stanoviska a zprávy vydávané Národní rozpočtovou radou slouží jako podklady pro vládu ČR, Poslaneckou sněmovnu a územní samosprávy. Stanoviska a zprávy jsou veřejně dostupné.