Inflace zrychlila… bez překvapení
Podle předběžného odhadu spotřebitelské ceny v dubnu 2026 meziměsíčně vzrostly o 0,5 % a meziročně o 2,5 %, oznámil Český statistický úřad ve své předběžné zprávě. Nejvíce, o 5,2 %, meziročně zdražily alkoholické nápoje a tabák. Ceny služeb se zvýšily o 4,8 procenta. Meziměsíčně, tedy proti březnu, nejvíce stouply ceny služeb: o 4,8 procenta. Energie meziročně zdražila o 1,5 %, proti březnu výrazněji, o 2,3 procenta.
Míra inflace překonala odhady většiny analytiků, ne Světa hospodářství. „Oproti našim odhadům rychleji zdražovaly zejména energie — včetně pohonných hmot — a to o 2,3 % meziměsíčně. Část vysvětlení nabízí dubnové zdražování fixovaných produktů u vybraných dodavatelů plynu a elektřiny (E.ON, Innogy). I když ceny stávajících smluv bez fixace zůstaly beze změny, na část klientů mohlo zdražení dopadnout rychleji, než jsme čekali. Na druhé straně se pokles cen nafty zatím plně nepromítl do dopravy. To se pravděpodobně projeví až v květnovém čísle,“ komentuje statistiku Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB.
Ceny energie přestávají být srozumitelné. V indexu spotřebitelských cen, jímž se měří inflace, byl nárůst tlumen převedením podpory pro obnovitelné zdroje (OZE) z faktur spotřebitelů na státní rozpočet, o skutečné zlevnění energie tedy nešlo a inflační efekt se pouze časově odložil a místně přesunul do fiskální politiky. Válka o Hormuzský průliv i tento efekt vymazává.
„Nyní z velmi podobného důvodu, tedy z důvodu energie, naopak inflace zase roste. Tentokrát za to může zdražování ropy a obecně energie na světových trzích v důsledku blokády Hormuzského průlivu. Teoreticky by bylo možné namítnout, že řešením by bylo více OZE, ale to bohužel není pravda. OZE jsou příliš drahé, mají nízké ROE (návratnost vložené energie) a jsou nestabilní. Právě naše vysoká závislost na OZE znamená, že i jen malé zdražení stabilních zdrojů energie nás postihne mnohem více, než kdyby naše energetika nebyla skrze obnovitelné zdroje oslabená. Abychom tedy zabránili chudobě domácností a současně demontáži průmyslu, je klíčové udržet energie levné,“ píše Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské společnosti Next Finance. Tento trik proti inflaci je ale již vyčerpán. Zbývá snížení daní na pohonné hmoty. „To ale /vláda/ neudělá, protože chce peníze do rozpočtu. Aby mohla vláda snížit zdanění energie a PHM, musela by nejprve přistoupit k výrazným škrtům z rozpočtu, a to není v jejím naturelu. Výsledkem tedy je, že vláda přistoupí k pseudořešení, které sice bude navenek předstírat činnost, ale situaci bude spíš komplikovat. Půjde o různé stropování marží či cen. A finálním výsledkem bude, že inflace se rozjede,“ předpovídá Šichtařová.
Navzdory formálně stále platnému příměří mezi Íránem, USA a Izraelem boje o Hormuzský průliv pokračují, což reflektují i ropné burzy, kde cena ropy výrazně stoupá.
„Za zrychlením celkové inflace stál v dubnu dominantně růst cen pohonných hmot, které meziročně vzrostly téměř o čtvrtinu. Nižší spotřební daň z nafty kompenzovala růst pohonný hmot jen minimálně. Pokud se mají ceny pohonných hmot začít udržitelně snižovat, tak nezbytnou podmínkou je pokles cen ropy a uvolnění Hormuzského průlivu. Ani jedno momentálně nevidíme,“ konstatuje Miroslav Novák, hlavní analytik investiční společnosti Citfin. „V závislosti od toho, jak dlouho se udrží vysoké ceny ropy a zemního plynu, lze nyní v letošním roce očekávat růst spotřebitelské inflace v rozmezí 2,1 až 2,5 procenta. Ke zrychlení inflace nad 3 % však může velmi dobře dojít na začátku roku 2027.“