Světu hrozí energetická krize a dvouciferná inflace. Opravdu?

Ilustrační foto: janrye z Pixabay

Růst cen ropy a plynu znovu otevírá otázku návratu vysoké inflace. Klíčové rozdíly oproti roku 2022 ale naznačují podstatně mírnější riziko. Aktuální konflikt na Blízkém východě výrazně zvýšil ceny energetických komodit a vyvolal připomínku inflační vlny z let 2022 a 2023. Jak reálné je, že v nadcházejících čtvrtletích uvidíme výrazný nárůst spotřebitelské inflace až na dvouciferné hodnoty?

Ceny energetických komodit okamžitě po začátku konfliktu na Blízkém východě prudce vzrostly. Ropa Brent se dostala nad 100 USD za barel a během března až těsně pod úroveň 120 USD za barel. Zemní plyn pro evropský trh na uzlu TTF v březnu zdražil nad 60 EUR za MWh, tedy na dvojnásobek průměrné ceny z února. Podle šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola čelí svět na jaře 2026 nejhorší energetické krizi v historii.

Pokud srovnáme cenový vývoj ropy z posledních týdnů s vývojem po napadení Ukrajiny (24. února 2022), je situace velmi podobná. Značně odlišná je však situace u zemního plynu. Ten totiž začal prudce zdražovat již během druhé poloviny roku 2021 a po začátku války na Ukrajině se jeho průměrná cena dostala výrazně nad 100 EUR za MWh, což představovalo extrémní cenový šok. Na těchto úrovních nyní rozhodně nejsme, když se cena plynu aktuálně pohybuje zhruba na úrovních z loňského února. Plynová závislost Evropy na Rusku jako klíčovém dodavateli se navíc v posledních letech dramaticky snížila. Evropa prošla výraznou proměnou směrem k větší diverzifikaci, včetně investic do zpracování LNG.

V tuto chvíli samozřejmě nevíme, jak dlouho bude konflikt na Blízkém východě trvat. Stále nelze zcela vyloučit ani nejhorší scénář, tedy výrazné poškození energetické infrastruktury v Perském zálivu, které by vedlo k dalšímu dramatickému růstu cen ropy i plynu. Trh však i přes patovou situaci mezi Íránem a USA stále počítá s urovnáním konfliktu a obnovením průchodnosti Hormuzského průlivu, což je patrné z cen delších kontraktů na ropu i plyn.

Inflace (index spotřebitelských cen CPI) však není dána pouze drahou energií, i když hraje velmi důležitou roli. Pokud se podíváme na vývoj inflace v ČR od roku 2010, najdeme tři období s vysokými cenami ropy. Každého napadne rok 2022, málokdo si však vzpomene na roky 2012 a 2013, kdy se cena ropy Brent držela v průměru kolem 110 USD za barel a v reálném vyjádření byla ještě podstatně výše než dnes. Inflace tehdy byla vyšší (v roce 2012 činila 3,3 %). Nepříjemné, ale žádná tragédie. A světe div se, tehdy se drahé pohonné hmoty neřešily snižováním spotřební daně ani stropováním marží. Drahá ropa se sice promítá do růstu cenové hladiny, ale automaticky to neznamená vznik vysoké či dokonce dvouciferné inflace.

Pokud se vrátím zpět ke srovnání roku 2022 a současnosti, tak vyplývá na povrch další skutečnost. Meziroční růst inflace byl velmi vysoký již na začátku roku 2022 (v lednu 9,9 %), přičemž výrazné zdražování začalo už na konci roku 2021. Oproti tomu letos na začátku roku činila inflace pouze 1,6 % a v březnu, kdy již částečně odrážela vyšší ceny pohonných hmot, se udržela pod 2 procenty.

Dalším zásadním rozdílem bylo také nastavení měnové politiky, a to nejen v ČR, ale i v eurozóně a globální ekonomice. Řada centrálních bank držela po pandemii úrokové sazby na nule a měnová politika byla vzhledem k fázi hospodářského cyklu na začátku roku 2022 extrémně uvolněná. Česká národní banka (ČNB) sice začala jako jedna z prvních zvyšovat úrokové sazby již ve druhé polovině roku 2021, ale jednak to bylo pozdě a také byla domácí inflace ovlivněna celkově uvolněnými měnovými podmínkami v zahraničí.

V současnosti centrální banky drží úrokové sazby v nesrovnatelně restriktivnějším nastavení než v letech 2020 a 2021. Reálná úroková sazba ex-post v ČR (dvoutýdenní repo sazba mínus CPI inflace) je od začátku roku 2024 nepřetržitě kladná, což je v kontextu posledních dvaceti let zcela výjimečné. Navíc byl inflační potenciál na začátku roku 2022 nesrovnatelně vyšší než nyní. Ekonomika byla zaplavena levnými penězi v návaznosti na pandemii a prostor pro zdražování byl značný.

Závěrem nechci tvrdit, že se nás případné opakování inflace z roku 2022 netýká. V případě destrukce infrastruktury v Perském zálivu a růstu cen ropy k 200 USD za barel a plynu nad 100 EUR za MWh by tomu tak bohužel být mohlo. Při současných cenách energetických komodit je však pravděpodobnost výrazné inflace (nad 5 %) či dokonce dvouciferné inflace zatím minimální.