Česká ekonomika zrychlila tempo, průmysl se ale courá
Česká ekonomika v 1. čtvrtletí 2025 dál posilovala. Zlepšovaly se výsledky ve službách i stavebnictví. Dynamika průmyslu ale zaostávala za ostatními odvětvími. Potraviny byly hlavním tahounem růstu spotřebitelských cen, sdělil Český statistický úřad.
Hrubý domácí produkt (HDP) se v 1. čtvrtletí 2025 zvýšil mezičtvrtletně o 0,8 % a meziročně o 2,2 procenta. Mezičtvrtletní růst ekonomiky potřetí v řadě zrychlil. Tempo bylo nejvyšší od 2. čtvrtletí roku 2022.
„V prvním čtvrtletí letošního roku táhly naši ekonomiku zejména investice a spotřeba. Vliv bilance zahraničního obchodu byl neutrální, neboť i přes oživení exportu docházelo k vyššímu nárůstu dovozu,“ říká Jaroslav Sixta, místopředseda Českého statistického úřadu. Naopak klesala spotřeba vládních institucí a investiční aktivita.
V posledním čtvrtletí roku 2024 se HDP zvýšil meziročně o 1,8 procenta.
Vývoz zboží a služeb se v 1. letošním čtvrtletí reálně zvýšil mezičtvrtletně o 2,8 % a dovoz o 2,1 %. Bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami v běžných cenách dosáhla v 1. čtvrtletí přebytku 140,8 mld. korun a ten se tak meziročně zvýšil o 3,3 miliardy korun.
Hrubá přidaná hodnota vzrostla mezičtvrtletně o 1,3 procenta. K růstu přispívaly zejména služby, z nichž hrubá přidaná hodnota (HPH) klesla jen v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Dařilo se také stavebnictví a oživení zaznamenal průmysl jako celek, ačkoliv samotný zpracovatelský průmysl vykázal mírný pokles o 0,7 %.
Meziročně HPH vzrostla o 2,5 %. Nejvíce se zvýšila HPH v peněžnictví a pojišťovnictví (8,4 %), ostatních činnostech (7,2 %) a v informačních a komunikačních činnostech (4 %) a meziroční přírůstek zaznamenaly i profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti (2,8 %), činnosti v oblasti nemovitostí (2,2 %) a veřejná správa a obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče (1,6 %). Posílil meziroční přírůstek HPH ve stavebnictví (3,8 %) a odvětví tak vzrostlo počtvrté v řadě, když od 3. čtvrtletí 2018 do 1. kvartálu 2024 vykazovalo nepřetržitou sérii meziročních poklesů HPH. Jen mírný byl meziroční přírůstek HPH v průmyslu (1,4 %). Z toho zpracovatelský průmysl vzrostl o 1 procento..
Meziroční přírůstek spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí mírně zpomalil na 2,7 %. Mezičtvrtletně se ceny zvýšily o 1,3 %, což odpovídalo obvyklé úrovni pro první kvartál roku. Ve směru posílení celkového meziročního růstu cen působily zejména potraviny a nealkoholické nápoje, jejichž ceny na konec roku 2024 navázaly dalším zrychlením přírůstku. Naopak dynamika cen bydlení a energie oslabila. Jako jediné meziročně klesly ceny odívání a obuvi. Dál posiloval růst nabídkových i realizovaných cen bytů. Celková cenová hladina (podle deflátoru HDP) v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,1 % a mezičtvrtletně o 1 procento.
Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v 1. čtvrtletí vzrostla meziročně o 6,7 % na 46 924 korun. Reálně se průměrná mzda zvýšila o 3,9 % a k navýšení došlo ve všech hlavních odvětvích. Oproti 4. čtvrtletí byla průměrná mzda nominálně vyšší o 1,7 %. Celková zaměstnanost v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,1 % a mezičtvrtletně se zvýšila o 0,7 procenta.
Vývoj domácí spotřeby se po pěti kvartálech mezičtvrtletního růstu zabrzdil. Celkově spotřeba v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně klesla o 0,4 %. K tomu přispěly zejména výdaje vládních institucí (−1,5 %), zatímco u domácností spotřeba v zásadě stagnovala (0,1 %). Výrazný mezičtvrtletní pokles zaznamenaly výdaje domácností na předměty střednědobé (−7,8 %) a dlouhodobé (−3,4 %) spotřeby. Nižší byla také spotřeba služeb (−0,3 %). Naopak krátkodobá spotřeba se zvýšila mezičtvrtletně o 2,1 procenta. Meziroční růst spotřeby v 1. čtvrtletí 2025 zpomalil na 2,3 %. Mírnější byl přírůstek u domácností (2,5 %) i vládních institucí (1,9 %). Meziročně vyšší byly výdaje domácností na služby (2,5 %) i předměty střednědobé (2,8 %) a krátkodobé (2,1 %) spotřeby. Na čtyři meziroční poklesy navázala dlouhodobá spotřeba stagnací v 1. čtvrtletí.
Výdaje na tvorbu hrubého kapitálu v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostly o 1,7 %. Na oživení se podílela tvorba hrubého fixního kapitálu (1,1 %) i vývoj tvorby zásob. „V předchozím roce a půl docházelo k postupnému rozpouštění dříve akumulovaných zásob, ale celková nejistota ohledně dalšího směřování globálního obchodu může podniky vést k přípravám na případné komplikace v dodávkách,“ varuje ČSÚ. Mezičtvrtletní oživení investiční aktivity v 1. čtvrtletí podpořily výdaje do obydlí (1,6 %) i ostatních budov a staveb (5,9 %). Rostly také investice do ICT a ostatních strojů a zařízení (1 %). Naopak mezičtvrtletní propad byl zaznamenán u výdajů na dopravní prostředky a zařízení (−5,2 %) a produkty duševního vlastnictví (−1,5 %). Meziročně se výdaje na tvorbu hrubého kapitálu zvýšily o 4,1 % a přírůstek tak posílil, a to zejména díky vývoji zásob. Samotná tvorba hrubého fixního kapitálu byla nižší o 0,6 %. Zaostávaly zejména investice do dopravních prostředků a zařízení (−6,2 %), strojů a zařízení (−1,4 %) a produktů duševního vlastnictví (−1,1 %). Komplikovaná zůstávala situace v oblasti investic do obydlí (−0,2 %), ale u ostatních budov a staveb byl zaznamenán meziroční nárůst výdajů o 2,9 procenta.
Hospodaření státního rozpočtu (SR) skončilo v 1. čtvrtletí se schodkem 91,2 mld. korun. Meziročně se deficit snížil o 13,8 mld. Za zlepšením schodku stálo relativně solidní tempo růstu celkových příjmů SR, ve kterém se postupně projevuje dopad oživení výkonu ekonomiky. Růst výdajů SR byl navíc tlumen odezníváním potřeby mimořádných výdajů domácnostem i firmám zasaženým dopady vysoké inflace. Na příjmovou i výdajovou stranu rozpočtu působí také dopady konsolidačního ozdravného balíčku schváleného v roce 2023. Zřetelný dopad má zde již změna rozpočtového určení daní, jež od ledna 2025 zvyšuje podíl na výnosu některých váhově významných daní ve prospěch SR.
Hrubý domácí produkt v EU v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostl o 0,6 %
a meziročně o 1,6 %. Česko mělo čtvrté nejsilnější mezičtvrtletní oživení HDP v Unii. Solidní mezičtvrtletní nárůst po sérii poklesů a stagnací zaznamenalo Německo.