Hluboko do peněženek začínají mít lidé i v bohatém Norsku

Kdyby nic jiného, tak mají v Norsku aspoň krásnou krajinu. Nejen finance ale i sobi ovšem mohou v určitých fázích roku ohrozit i člověka. Foto z národního parku Jotunheimen: Sébastien Goldberg na Unsplash

I v takové zemi, jako je Norsko, narůstá počet lidí, kteří si chodí pro darované potraviny. Včetně rodin s dětmi. Třikrát víc než před pandemií, uvádí server nrk.no.

„Přicházejí úplně obyčejní lidé. Lidé, o kterých si myslíte, že pocházejí ze slušných poměrů,“ řekl webu Trond Henriksen, vedoucí oddělení Církevní městské misie v Haldenu. Ve frontě na jídlo podle něj nyní stojí třikrát více lidí než před pandemií.

Podle stránek pojišťovny Frende Fosikring mají letos méně peněz tři z pěti Norů. Počet lidí pobírajících finanční sociální pomoc se za poslední rok zvýšil o 16 procent, uvádí státní agentura NAV, zajišťující mj. sociální pomoc.

Přicházejí úplně obyčejní lidé. Lidé, o kterých si myslíte, že pocházejí ze slušných poměrů

Norsko patří k nejbohatším zemím Evropy. HDP na hlavu v roce 2021 dosáhlo téměř 81 tisíc amerických dolarů. Do nejbohatšího Lucemburska mu sice chybí třetina. Ale z evropských zemí je na tom lépe už jen Irsko. Je na tom o 40 % lépe než Německo a o 59 % lépe než Francie.

Část tohoto postavení zajišťuje vysoký kurz norské koruny. V zemi je draho, což bohatství lidí relativizuje. Nicméně i po přepočtu na paritu kupní síly se v HDP na hlavu dostane z evropských států před něj vedle Lucemburska a Irska jen Švýcarsko. A to je ještě otázkou, kolik těch irských hodnot připadá na nadnárodní firmy, které toho ve prospěch Irů moc neutrousí.

Průměrná mzda v Norsku dosahuje v přepočtu přes 110 tisíc českých korun. V Evropě jsou opět výš jen obyvatelé Švýcarska, Lucemburska, Islandu a Dánska. Zhruba na stejné úrovni jsou lidé v Nizozemsku, o něco níže v Belgii, Německu či Irsku. Daleko vzadu zůstávají dokonce i Spojené království, Švédsko či Francie, o Itálii nemluvě.

Přesto ne všichni Norové mají na růžích ustláno. Statistický průzkum zveřejněný začátkem prosince ukázal, že především rostou náklady na bydlení. Obyvatelé severské země za něj dají v průměru vysokých 36,4 % ze svých výdajů.

Za bydlení dají Norové 36,4 % svých výdajů

Vezmeme-li v úvahu, že v Česku osciluje průměrná mzda okolo 40 tisíc korun, a dvě průměrné mzdy na domácnost mohou znamenat s dvěma dětmi něco okolo 65 tisíc čistého, pak by podíl 36,4 % představoval skoro 24 tisíc. Za předpokladu, že domácnost nic neušetří. Což při bydlení v nájmu nebo při splácení hypotéky odpovídá. Při bydlení ve svém, již splaceném, to bude lepší. Pokud nemají náročnější vytápění. (Je pravda, že většina lidí pobírá méně než půrměrnou mzdu. Ale ty podíly jsou taky zprůměrované.)

Norové si však stěžují, že jejich výdaje na bydlení rostou. A to hlavně kvůli cenám energie. Významné jsou náklady na přepravu. Ty jsou se 14 % podílem vyšší, než výdaje na potraviny s 11 procenty. Což je ale stejně, jako při posledním průzkumu v roce 2012!

Co by za to asi dala česká domácnost, kdyby vydávala za potraviny a nealkoholické nápoje do 12 % rozpočtu? To se jí může podařit, leda když jezdí nakupovat do Polska. Ovšem Norové si za ten stále stejný podíl na výdajích zřejmě dnes koupí mnohem méně než dřív. Začali prostě šetřit.

Server nrk.no uvádí příklad průměrné rodiny, která vydělává kolem 1,3 milionu norských korun (asi 2,8 milionu českých) hrubého ročně. Iselin a Bob, které zpovídala, dají za jídlo okolo 10 tisíc měsíčně. Tedy okolo 26 tisíc českých korun. Jak to při – z českého pohledu – norské drahotě dělají, těžko říct. „Předtím jsme měli vždy plnou lednici. Nyní je častěji poloplná než plná,“ řekli webu.

Předtím jsme měli vždy plnou lednici

Podle serveru wise.com přijde chléb v Oslu na 75 korun, litr mléka na 46 Kč. Kilogram hovězí kýty přes 600 Kč. Jde o ceny letošního roku, s trochu nižším přepočítacím kurzem, než představuje ten aktuální. Jak vidno, Iselin a Bob asi opravdu dost šetří. Ale dávají to. Jsou domácnosti, které ne.

Nrk.no popisuje dlouhé fronty lidí, kteří čekají v mrazu na potraviny z církevní pomoci. Mnozí dlouho před otevřením, aby měli šanci, že něco dostanou. „To, co zde vidíte, je jen špička ledovce,“ řekl redaktorům Henriksen. „Je strašně smutné vidět zoufalé lidi, skoro jako smečku hladových vlků, kteří čekají na jídlo,“ dodal. Část nově příchozích tvoří lidé z Ukrajiny či Sýrie, ale také norské rodiny s dětmi. A to píšeme o jedné z nejbohatších ekonomik v Evropě a vlastně i na světě.

Je strašně smutné vidět zoufalé lidi, skoro jako smečku hladových vlků, kteří čekají na jídlo