ECB v obavách z inflace zvýšila úrokové sazby na historické maximum
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) dnes zvýšila všechny základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů. S účinností od 20. září 2023 se základní úroková sazba pro hlavní refinanční operace zvýší na 4,50 %, nejvýše v dějinách eura. Úroková sazba mezní zápůjční facility se zvyšuje na 4,75 % a úroková sazba vkladové facility na 4 procenta.
„Inflace nadále klesá, ale stále se očekává, že zůstane příliš vysoká po příliš dlouhou dobu. Rada guvernérů je odhodlána zajistit včasný návrat inflace ke svému 2% střednědobému cíli. V zájmu zesílení pokroku ke svému cíli rozhodla dnes Rada guvernérů zvýšit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů,“ napsala banka ve zprávě, kterou vydala ke svému rozhodnutí.
Zvýšení úrokových sazeb podle banky odráží hodnocení inflačního výhledu Rady guvernérů ve světle aktuálních ekonomických a finančních údajů, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Podle makroekonomických projekcí pro eurozónu ze září, které sestavili pracovníci ECB, by průměrná inflace měla v roce 2023 dosáhnout úrovně 5,6 %, v roce 2024 úrovně 3,2 % a v roce 2025 pak 2,1 %. Pro roky 2023 a 2024 se jedná o revizi směrem vzhůru a pro rok 2025 směrem dolů. „Revize směrem vzhůru pro roky 2023 a 2024 odráží především vyšší trajektorii u cen energie. Základní cenové tlaky zůstávají výrazné, i když většina ukazatelů se začala zmírňovat,“ napsala ECB.
Dosavadní zvyšování úrokových sazeb Radou guvernérů se nadále výrazně promítá do ekonomiky. „Podmínky financování se dále zpřísnily a stále více tlumí poptávku, což je při snižování inflace zpět k cíli jedním z významných faktorů. S rostoucím dopadem tohoto zpřísnění na domácí poptávku a oslabením prostředí mezinárodního obchodu pracovníci ECB značně snížili své projekce hospodářského růstu. Nyní očekávají, že ekonomika eurozóny poroste v roce 2023 o 0,7 %, v roce 2024 o 1,0 % a v roce 2025 o 1,5 procenta,“ zdůvodnila ECB.
Banka začala zvyšovat úrokovou sazbu loni v červnu z nulové hladiny, kde ji udržovala od roku 2016. Jejich nynější výše už se projevuje v ekonomice, v letošním prvním čtvrtletí hrubý domácí produkt (HDP) členských států klesl proti předchozímu kvartálu o 0,1 %, v posledním čtvrtletí minulého roku pokles činil 0,2 procenta. Výhledy hospodářského výkonu se od té doby postupně zhoršují.
Míra inflace aktuálně v eurozóně činí 5,3 % a od ledna 2022 postupně klesá z dvouciferných hodnot. Pokles je však výrazně pomalejší, než ECB předpokládala.
„Rozhodnutí ECB bylo tentokrát velmi nejisté, nakonec se však podle prezidentky ECB Christine Lagardeové našla solidní většina pro vyšší sazby ve světle stále neutěšeného inflačního vývoje. Z doprovodné komunikace je ale zároveň zjevné, že si ECB nyní hodlá dát pauzu a dnešní růst sazeb pravděpodobně bude posledním v rámci tohoto cyklu,“ míní Dominik Rusinko, analytik ČSOB. „Předpokládáme, že ekonomika eurozóny bude v nejbližších kvartálech pod čím dál intenzivnějším tlakem, zatímco desinflační trend by měl znovu akcelerovat. To však neznamená, že se otevře prostor pro nižší sazby. Jak ostatně naznačuje nová makro prognóza ECB, inflace zůstane nad 2% cílem po delší dobu, což si dle našeho názory vyžádá stabilitu sazeb na současných restriktivních úrovních až do druhé poloviny roku 2024.“
