ČNB zhoršila odhad vývoje ekonomiky a čeká inflaci přes 13 procent
Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, pro příští rok jej mírně zlepšila. Letos čeká růst HDP o 0,8 % a příští rok o 3,6 procenta. V předchozí únorové prognóze před vypuknutím války na Ukrajině přitom počítala letos s růstem o 3 % a příští rok o 3,4 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.
Zároveň centrální banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 13,1 %, v únoru to bylo 8,5 procenta. Příští rok by inflace měla podle odhadu klesnout na 4,1 %, v únoru počítala ČNB s 2,3 procenta.
V nových odhadech centrální banka počítá letos s průměrným kurzem koruny 24,20 koruny za euro. Příští rok počítá s průměrným kurzem 24,30 koruny za euro. V únoru odhadovala pro letošní rok kurz 24,10 koruny za euro a pro příští rok 23,90 Kč/EUR. Posílení koruny bude podle Rusnoka bránit sentiment finančních trhů v souvislosti s válkou na Ukrajině a potížemi v mezinárodním obchodě.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok vysvětlil na tiskové konferenci, že bankovní rada České národní banky zvýšila úrokové sazby méně, než s čím počítá základní scénář nové makroekonomické prognózy (zvýšila je o 0,75 proc. bodu). Pro rozhodnutí rada využila alternativní scénář nové prognózy se vzdálenějším horizontem měnové politiky. Ten odhlíží od vývoje inflace, který je pod bezprostředním vlivem silných vnějších cenových šoků, které se projeví v inflaci v horizontu do jednoho až 1,5 roku.
Guvernér řekl, že na dalších měnových zasedáních může rada ČNB přistoupit k dalšímu zpřísnění měnové politiky, tedy zvýšení sazeb. Alternativní scénář přitom posouvá horizont měnové politiky o jedno až dvě čtvrtletí. „To nám umožní mírněji zvyšovat úrokové sazby. Ale (využívání alternativního scénáře) nemělo by to být pravidlem do budoucna,“ řekl Rusnok. „Zvýšení úrokových sazeb je oproti základnímu scénáři mírnější, protože zohledňuje extrémní vnější nákladové tlaky stojící za zrychlením inflace v letošním roce a mimořádně vysoké nejistoty a rizika prognózy.“
Ministerstvo financí v nové dubnové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 1,2 % z lednových 3,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu MF počítalo pro letošní rok s inflací 8,5 procenta.
Komentář SH:
Inflace v ČR je sice mimořádně vysoká, ale jinak se s ní trápí celý vyspělý svět. Neboť celý vyspělý svět na ni předchozí léta zadělával emisí ničím nekrytých peněz. Americká centrální banka Fed tento týden zvýšila své základní úrokové sazby o půl proc. bodu, nejvíce za posledních 22 let. Pozdě, ale přece. Evropská centrální banka ještě stále váhá, kdoví nad čím – meziroční inflace v EU v březnu vyskočila na 7,8 procenta. Nepodléhejme výmluvám politiků, že je za tím válka na Ukrajině a ruská politika v obchodě s energií. Je za tím tuhá regulace ekonomické aktivity, jako je Green Deal, elektromobilita, emisní povolenky a řada dalších. Za každou regulací se totiž skrývají také miliardové dotace na politicky protežované průmysly a řešení. Ty jsou také zdrojem nynější inflace a společně s útlumem jinak fungujících a prosperujících oborů půjde hospodářský výkon rapidně dolů.
