Odpojení od SWIFT se týká jen některých ruských bank, i tak bude citelné
Odpojení některých bank od mezibankovního systému SWIFT a další opatření proti ruské centrální bance nevyhnutelně povedou k pádu ruského rublu, odstřižení od mezinárodních finančních trhů a k neschopnosti Ruska splácet své závazky. Pro české podnikatele se zároveň stane ruský trh nedostupný a Rusko jako exportní trh tak přestane pro ČR existovat. Celkový dopad na českou ekonomiku by se mohl projevit v pomalejším hospodářském oživení a zvýšené inflaci. V žádném případě by sankce neměly destabilizovat domácí finanční a bankovní sektor, který je velmi silný. Podniky obchodující s Ruskem by se měly připravit na to, že ruská strana nebude hradit své závazky. Vyplývá to z vyjádření ekonomů, které ČTK oslovila.
Evropská komise se společně s lídry zemí Evropské unie, se Spojenými státy americkými, Kanadou a Velkou Británií dohodla na snaze odpojit vybrané ruské banky od globálního systému SWIFT, který je klíčový pro mezinárodní finanční transakce. Systém propojuje 11 000 bank a finančních společností ve zhruba 200 státech.
Deník The New York Times nicméně podotýká, že Západ nesáhl po „jaderné variantě“ v podobě úplného odpojení Ruska od SWIFTu, takže Rusko může alespoň prozatím dál vydělávat na prodeji plynu do Německa, Itálie a dalších evropských zemí.
Dalším cílem nových sankcí je paralyzovat aktiva ruské centrální banky a zabránit ruským oligarchům ve využívání svých majetků na západních trzích.
Komentář SH:
Nepochopitelná je nejen váhavost a vlídnost vůči Rusku a sobě, se kterou západ sankce projednává a schvaluje, ale především improvizace. O sankcích vůči Rusku se hovoří, jedná a do tisku prohlašuje už docela dlouho, ale nic nebylo připraveno. A mělo být: v několika gradujících krocích a hlavně dopředu. Ne dozadu, až co možná jako Putin udělá. Teď se sankce projednávají s tím, co se jako možná stane, když se zavedou. V tuto chvíli je pozdě projednávat možné blokace bankovních účtů. Už měla probíhat blokace námořních cest a přístavů v Černém moři a na Baltu a blokace ruských lodí v cizích přístavech. Kdyby to nebyla tragédie, bylo by to k smíchu. Alespoň že letecké cesty už jsou přerušeny.
„Ruský trh je ztracen – ale protože doposud činil jen necelých šest procent obratu českého zahraničního obchodu, nebude to mít na celou ekonomiku tak zásadní dopad. Rozjednané kontrakty končí. Neuhrazené dodávky zboží a služeb se stanou velmi špatně dobytné nebo spíše rovnou nedobytné…V žádném případě sankce nedestabilizují velmi silný domácí finanční sektor. Likvidity je obrovských přebytek a přítomnost sankcionovaných bank jen okrajová,“ řekla k dopadům na ČR hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Každopádně podle ní porostou účty za energii. „Inflace v Česku bude nejspíš zpomalovat později a pozvolna. Za této situace nelze vyloučit průměrnou inflaci nad deset procent. ČNB by na tento šok ale neměla reagovat vyššími sazbami. Bude to těžká volba mezi bojem za cenovou stabilitu a zhoršení ekonomických podmínek. Tentokrát by ČNB mohla využít svých devizových rezerv a podpořit korunu.“
ČNB v pátek vyhlásila, že disponuje dostatečnou škálou nástrojů, které může použít, pokud by bylo nutné stabilizovat finanční či devizový trh. V režimu řízeného plovoucího kurzu je ČNB připravena kdykoliv reagovat na nadměrné výkyvy kurzu koruny, které by vedly k narušení hladkého fungování devizového či finančního trhu, nebo které by ohrožovaly cenovou a finanční stabilitu v ČR.
Podle analytika Natland Petra Bartoně se nové sankce v ČR nejvíce dotkne těch investorů, kteří mají v Rusku zainvestováno, a těch obchodníků, kteří mají ještě neproplacené faktury. „I kdyby Rusko našlo cestu, jak své závazky vyrovnávat, bude to mít těžší, protože se v pondělí očekává velký pád rublu, a tak budou zahraniční závazky dražší a dražší,“ upozornil. Celkově se vývoj české ekonomiky nebude podle něj zásadně lišit od osudu ostatních evropských ekonomik. „Bude záležet na tom, jak Rusko zareaguje s plynem,“ podotkl.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek v pátek odhadl, že v případě úplného výpadku českého vývozu do Ruska, například kvůli zvažovanému odpojení Ruska od platebního systému SWIFT, by dopad do české ekonomiky byl zhruba 1,2 % hrubého domácího produktu. Ten v roce 2020 podle dat ČSÚ činil zhruba 5,7 bilionu korun.
Podle Horské lze očekávat, že Rusko přestane splácet své zahraniční závazky. „Se začátkem nového týdne nelze vyloučit dlouhé fronty před ruskými bankami hraničící s runem na banky. Skupování zboží ze západu… Rusku reálně hrozí hyperinflace. Propad už tak skomírající ekonomiky. Zhroucení burzy nebude odvráceno ani jejím zavřením, jen se dopad rozmělní v čase,“ varovala.
K sankcím týkajícím se rezerv ruské centrální banky Bartoň řekl, že banka mimo jiné provádí nákupy a prodeje vlády a nepřímo i státních energetických podniků. „S těmito rezervami počítalo Rusko pro případ, že by bylo odstřiženo od mezinárodních platebních cest nebo mezinárodního obchodu,“ připomněl.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy nové sankce umožní, že západní země sestaví zvláštní týmy finančních specialistů, kteří se budou snažit zabavit majetek ruských oligarchů, kteří jsou spojenci ruského prezidenta Putina. „Po včerejšku (pozn. sobotě) oligarchům vůbec poprvé hrozí, že je o majetek může připravit také někdo jiný než Putin, a sice Západ.“
Zadní vrátka
Odpojení jen některých ruských bank od mezibankovního systému SWIFT je ve stylu „chytrá horákyně“, kdy si Západ zřejmě stále nechává nějakou možnost s Ruskem obchodovat. ČTK to řekl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Až odpojení všech ruských bank od systému SWIFT podle něj zcela znemožní obchod s Ruskem.
Odpojení od systému SWIFT se dá podle Daňka zřejmě čekat u bank, jejichž majiteli jsou oligarchové napojení na ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Pokud by byly odpojeny všechny banky, znemožní to obchody. V úvahu by pak asi přicházelo jen přetahování peněz v kufru, což by neslo velká rizika a znamenalo by to návrat o desítky let zpět,“ řekl.
Exportéři a firmy obchodující s Ruskem jsou podle Daňka nyní v obtížné situaci. „Většina lidí, kteří jsou na tom (obchodech s Ruskem) závislí, ale pochopila, že obchody s Ruskou federací asi nebudou mít smysl, ať už z hlediska obchodního, politického či lidského,“ řekl.
Otto Daněk je předsedou představenstva výrazně exportně orientované elektrotechnické společnosti Atas elektromotory Náchod. Atasu se již krize dotkla. „Do odvolání jsem zastavil jakékoliv exporty do Ruska. Ročně se jednalo o dodávky v jednotkách milionů korun,“ řekl. Atas také zrušil na březen plánované jednání na Ukrajině o kooperaci při výrobě motorů.
Daněk již dříve varoval, že válečný konflikt na Ukrajině by mohl některým českým exportním firmám závislým na trzích Ruska a Ukrajiny způsobit až existenční problémy. Výrazné problémy se dají čekat také na straně dovozu, a to především železné rudy z Ukrajiny a Ruska. Míní také, že průmysl zasáhne pravděpodobné zdražení plynu a ropy.
