Východní Evropa posílá do obrany více rizikového kapitálu než USA a NATO

Deset zemí na východním křídle Evropy dnes dává na obranu větší podíl HDP než Spojené státy americké i průměr NATO a rizikový kapitál jde za nimi. Jedná se o Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Polsko, Českou republiku, Slovensko, Rumunsko, Maďarsko a Bulharsko, souhrnně označované jako Tough Ten. Vyplývá to z nové zprávy Tough Tech By the Tough Ten, kterou připravily Dealroom, Resilience Media a šest fondů rizikového kapitálu. 

Od roku 2024 putovala 32 % veškerého rizikového kapitálu v regionu do takzvaného „tough tech“. Tím zpráva myslí technologie pro obranu, bezpečnost a odolnost, které odpovídají prioritním potřebám NATO. Ve zbytku Evropy je ten podíl poloviční a v USA čtvrtinový. Do začátku října získaly firmy z tohoto segmentu zhruba 1,7 miliardy dolarů (zhruba 37 miliard korun). Za celý rok 2026 by to podle odhadu měly být rekordní 2,3 mld. USD (přibližně 50 mld. Kč), tedy víc než dvojnásobek loňských 994,5 milionu dolarů (21,7 miliardy korun).

Země Tough Ten letos vydají na obranu v průměru 3,3 % HDP. Před deseti lety to byla méně než polovina. Nejvíc z celé Aliance dává Litva, a to 5,4 % HDP. Spolu s Estonskem, Lotyšskem a Polskem už dnes překračuje hranici 3,5 % HDP na základní obranné výdaje, kterou NATO stanovilo pro rok 2035. Splnily ji tak skoro o deset let dřív. Díky přílivu peněz se tough tech stal jedním z hlavních trhů rizikového kapitálu v regionu.

„Investoři už neřeší, jestli do regionu vstoupit, ale jestli s ním udrží krok. Evropští podnikatelé v obraně teď potřebují stálý krevní oběh, ne občasné transfuze. Státy by neměly hromadit zásoby. Časté menší objednávky s výcvikem, podporou a upgrady přímo ve smlouvě drží tempo s tím, jak rychle se mění bojiště. Průběžné nákupy vytvářejí poptávku, do které se dá investovat, a taková poptávka mění startupy v průmyslovou základnu, kterou Evropa potřebuje,“ říká Viktorija Trimbel, výkonná ředitelka fondu Coinvest Capital, který zprávu inicioval.

Letošním skokanem je vesmír, za ním protidronová obrana. Vesmírné firmy letos získaly víc než za předchozích šest let dohromady. Největší transakce jsou kolo série finského poskytovatele satelitních dat ICEYE v hodnotě převyšující 1 miliardu eur (přes 24 mld. Kč), z toho 450 mil. EUR (11 mld. Kč) nového kapitálu, a investice 205 milionů dolarů (cca 4,5 mld. Kč) do bulharského výrobce satelitů EnduroSat na rozšíření výroby v Evropě a USA. Firmy vyvíjející protidronovou obranu letos zatím získaly 89,5 mil. USD (2 mld. Kč), hlavně díky dvěma velkým kolům firem TYTAN a FT. To jsou 93 % všeho, co segment získal od roku 2020. Kvůli narušování evropského vzdušného prostoru drony se z okrajové schopnosti stala naléhavá nákupní priorita. Víc peněz přitahují i výrobci dronů: letos získali v sedmi kolech 21,7 mil. USD (470 mil. Kč), skoro 40 % všeho, co získali od roku 2020.

Technologie z regionu odpovídají na potřeby fronty. Produkty z regionu se ve spolupráci s Ukrajinou testují přímo v boji. Lotyšské firmy získaly zakázky na 17 000 dronů, ukrajinské konstrukce se začínají vyrábět ve Finsku a Rumunsku a Polsko plánuje vyrábět 10 000 interceptorů ročně. Finský ICEYE, dnes oceňovaný na víc než 10 miliard eur, dodal Polsku za necelých 12 měsíců radarové satelity, nad kterými má Polsko plnou kontrolu.

Trh roste a táhnou ho kola série B a C. Když pomineme vesmírné a kvantové technologie, region letos už překonal celý rok 2025, a to bez jediné megatransakce. Na kola série B a C, tedy růstové financování firem s hotovým produktem a prvními zákazníky, připadá téměř 9 z každých 10 investovaných dolarů. Estonsko svůj objem investic skoro ztrojnásobilo a Slovensko letos získalo víc, než ve všech předchozích letech dohromady. Zpráva napočítala v 10 zemích 170 tough tech startupů financovaných rizikovým kapitálem. Jejich souhrnná hodnota je zhruba 21,8 miliardy dolarů (477 miliard korun).

„Kapitál už přichází. Od roku 2024 připadlo v zemích Tough Ten na tough tech 32 % rizikového kapitálu, dvakrát víc než v Evropě. Zakladatelům ale chybí první platící zákazník a příliš mnoho pilotních projektů skončí jako pilot. Když ministerstva a velcí dodavatelé zbrojního průmyslu začnou nakupovat od mladých firem včas, vyrostou v tomhle regionu firmy, které Evropa potřebuje,“ říká Petr Šíma, řídící partner DEPO Ventures.

U stolu je místo pro nové hlavní investory. Region letos získal zhruba čtyřikrát víc peněz než v roce 2022, a to od poloviny investorů (57 oproti 113). Domácí investoři dnes dodávají polovinu všech peněz pro tough tech. Mezery jsou ale zřetelné. Pozemní robotika od roku 2020 získala méně než milion dolarů (cca 22 milionů korun) a v námořní robotice zpráva nezaznamenala jediné kolo. A to přesto, že bezposádkové systémy na souši i na moři mění na Ukrajině podobu války.

„Zakladatelé na východním křídle se s neklidnou geopolitickou dobou vyrovnávají tak, že stavějí a rozvíjejí technologie, které přímo odpovídají na dnešní nejnaléhavější bezpečnostní potřeby. Díky své poloze dostávají od koncových uživatelů zpětnou vazbu v reálném čase, jakou má málokdo jiný,“ říká Patrick Schneider-Sikorsky, partner NATO Innovation Fund.

„Evropa nemá nedostatek výjimečných technologií. Pořád nám ale chybí rychlost a kapitál, abychom z nich udělali firmy globálního formátu. Další výzvou už není dokazovat, že fungují. Je to rychlejší cesta od ověření k nákupu,“ říká Sandra Golbreich, General Partner fondu BSV Ventures.