Ne vždy je šílenství blahoslavené. Třeba na Silvestra

Foto: Alexander Kagan na Unsplash

Tři králové k nám letos už přišli bez černého. Přesněji všichni s bílou tváří. Silvestrovské šílenství tři dny předtím ale bylo v pořádku. Ideologický zločin je holt víc než někoho ohrozit.

À propos šílenství. Bývalý doby, kdy se lidé těch, které považovali za duševně nemocné, stranili. Chtěli se chránit nejen před agresivitou a nevypočítavostí, ale také proto, že je považovali za někoho, komu se bohové pomstili. Nebo koho ovládl zlý duch. Proto se také šílenci zabývali hlavně kněží a prostě duchovní.

Ve středověku se prý na chvíli poměry uvolnily, a blázni, šílenci či pomatenci (ano, jsou to ošklivá slova a některá přežívají dodnes) se běžně pohybovali mezi ostatními. Ve snaze ochránit se před nimi, ale zároveň i jim dopřát ochranu před vystrašenou či nepřející společností, je začali mocní zavírat do zařízení, lidově nazývaných blázinci.

Ta ochrana byla dost drsná. Možná by jim bylo na svobodě lépe. Mnohdy totiž trávili život na prostoru pár metrů, s pouty na rukou, trochou slámy pod sebou a nemožností konat potřebu někde v ústraní. Jídla byl nedostatek, úmrtnost vysoká a kdo se dostal do blázince, zpravidla už nikdy neviděl slunce ani oblohu.

Až přišel člověk jménem Philip Pinnel, k němuž se občas váže přízvisko „ten, jenž sejmul bláznům okovy.“ Je vcelku trefné, protože jim na okraji i uvnitř Paříže skutečně nechal sejmut pouta, zlepšit jídlo, zařídil pro ně postele a pro nemocné se slabším postižením zajistil dokonce vycházky. Nešlo to snadno, odpůrce měl především mezi revolučními Jakobíny. A pak že demokracie garantuje svobodu.

Časem se na duševně nemocné přestalo pohlížet jako na osoby stižené božím hněvem, a poté i jako na osoby s čistě neurologickým onemocněním. Vedle psychiatrie nastoupila psychologie a začala řešit i případy, kdy je někdo prostě nešťastný, nebo se mu nedaří… anebo se také příliš odlišuje od společenských konvencí.

Pokud se někdo nechtěl ženit či vdávat, vyrazit v neděli do kostela, případně nosit předpisové oblečení, šup s ním k psychologovi. V lepších rodinách se černým ovcím vyhrožovalo umístěním do ústavu, a kdo ví, zda tam nakonec některé neskončily (asi spíš ano). Dějiny děsivých lékařských zákroků dokonce připouštějí, že někdy mohlo být dědictví či vyplácení renty podmíněno lobotomií (z iniciativy rodiny ji pro svoji nepřizpůsobivost podstoupila například i sestra J. F. Kennedyho. Bohužel, s tragickými následky.).

Nechceš chodit do kostela? Šup s tebou k psychologovi

Až v 60. letech přišla humanistická větev, která naopak říkala, že lidé se mají chovat podle své přirozenosti, spíš než podle společenských konvencí. Trochu se to zvrtlo, když se na tu přirozenost odvolávalo pár vrahů, zlodějů a násilníků. A to i před soudy.

Dnes už se naštěstí těm nepřizpůsobivým žádnou léčebnou nehrozí. I když zneužití ústavní péče vyloučit nelze, jsou v léčebnách zpravidla ti, kteří o to sami projeví zájem, kteří se o sebe nedokážou postarat a nemají nikoho, kdo by o ně mohl nebo chtěl pečovat, a ti, kteří jsou nebezpeční sobě či ostatním.

Přesto ale pořád záleží na konvencích. Člověk, která se bude schovávat někde ve větvích, protože se bojí mimozemšťanů, asi skončí v léčebně. Spíš než ten, kdo si podomácku vyrobí trhavinu a na Silvestra ji odpálí. Přestože je nebezpečnější než ten ve větvích. I když pak třeba skončí na chirurgii, kde budou kroutit hlavou, jak tohle může někdo udělat, do „blázince“ ho asi nešoupnou.

Každým rokem se davy lidí s koncem roku zblázní, začnou ve městech mlátit láhvemi o zem, odpalovat petardy, které v lepším případě děsí děti a zvířata (obvyklá argumentace zní, že vás nikdo nenutil si je pořizovat – děti i zvířata), v horším vedou ke škodám na majetku, ke zranění koňáků, když se snaží udržet své zešílivší koně a v tom úplně nejhorším ke ztrátám na životech. Německo letos ohlásilo pět úmrtí ze zábavní pyrotechniky. Ano, Němců je 85 milionů. To ale tě pozůstalým moc nepomůže. Pět zcela zbytečných úmrtí.

Při posuzování šílenství pořád záleží na konvencích

Běžně o Silvestrech vyrážejí hasiči k požárům. V Praze letos záchranáři vyjížděli k devíti případům zranění zábavní pyrotechnikou a k dalším pak v důsledku otravy alkoholem. Jako by se na konec roku muselo pít víc. Záchranáři dokonce nasadili speciál, určený pro hromadná neštěstí či živelní pohromy. Ano, Silvestr je asi hromadným neštěstím.

„Ošetřili jsme sedm lidí, kteří se zranili při odpalování pyrotechniky, ale také desítky zranění a intoxikací alkoholem, desítky napadení. Záchranáři říkali, že tolik napadení a agrese nepamatují, naštěstí jsme nezaznamenali napadení zdravotníků. Ale většina těch událostí byla spjata s alkoholem,“ citovala ČT mluvčího Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje Michaela Georgieva.

Ale tak nějak se s tím počítá, tak nějak se to bere za normální. Že lidé se na Silvestra zblázní. Hlavně, že si při té demolici už napříště nezapálí cigaretu. A hlavně, že ten černej král už není černej. To by byl průšvih! Já tomu teda nerozumím, ale třeba je to tím, že se na věc neumím podívat tak nějak politicky. Že šoudruži.