Rozpočtovou krizi v Německu napravuje soud a není to dobře
Německý kancléř Olaf Scholz ve Spolkovém sněmu oznámil, že v důsledku rozpočtové krize bude ukončena dotace cen elektřiny a tepla již koncem tohoto roku. Původně se s dotováním počítalo do března 2024. Scholz to zdůvodnil tím, že ceny energie klesají a elektřina i teplo jsou dostupné domácnostem i podnikům. Zprávu k nám přinesla tisková agentura ČTK.
Do rozpočtové krize uvrhl Německo Spolkový ústavní soud v Karlsruhe, který 15. listopadu rozhodl, že převod 60 mld. EUR (1462,2 mld. Kč), převedených do klimatického fondu jako nevyužité prostředky z rozpočtu roku 2021, byl protiústavní a německý státní rozpočet je nemůže využít. Tyto prostředky byly původně určeny na zmírnění dopadů pandemie, nikoli na zvýšené (zelené) investiční výdaje se záměrem posílit konkurenceschopnost ekonomiky.
Na rozpočtovou kolizi si ale německá spolková vláda zadělávala už delší dobu. „Rozhodnutí ústavního soudu ze začátku tohoto měsíce fakticky učinilo jádro legislativní agendy německé vlády neplatné a zanechalo zemi v kolektivním šoku. Koalice kancléře Olafa Scholze spoléhala na síť ‚speciálních fondů‘ mimo hlavní rozpočet, aby se vyhnula německým samozřejmým omezením deficitu, která vládám dávají jen malý prostor utratit více, než vyberou na daních. Scholz byl přesvědčen, že vláda může peníze odklepnout, aniž by porušila takzvanou dluhovou brzdu,“ vysvětluje zpravodajský server Politico. Ta je stanovena jako strukturální deficit maximálně ve výši 0,35 % hrubého domácího produktu.
„Ústavní soud kritizoval obecnou tendenci německé vlády využívat mimorozpočtové fondy, které zvyšují netransparentnost fiskální politiky a obcházejí ústavně zakotvenou dluhovou brzdu,“ doplňuje Dominik Rusinko, analytik banky ČSOB.
„Rozhodnutím soudu je tak položena otázka ohledně schopnosti vlády získat přístup k celkem 869 miliardám eur (21,18 bilionům korun) zaparkovaným mimo federální rozpočet ve 29 ‚zvláštních fondech‘. Krok soudu donutil vládu zmrazit nové výdaje a odložit schválení rozpočtu na příští rok,“ napsal Politico.
Německá vláda se ocitla ve zmatku. Ministr hospodářství a klimatu za Zelené Robert Habeck oznamuje, že ekonomická budoucnost Německa visí na vlásku. Ministr financí Christian Lindner, předseda Svobodné demokratické strany (FDP), hovoří o špatně definovaných zmrazení výdajů. Scholz musel hledat velmi rychle řešení, respektive nový rozpočtový plán. Ukončení dotací cen za energii patří k prvním, která mají státní kase pomoci vyrovnat díru 20 mld. EUR ve spolkovém rozpočtu na příští rok.
„Rozpočet na příští rok je v tuto chvíli největším otazníkem a je dost dobře možné, že se jej nepodaří do konce prosince schválit. Olaf Scholz již oznámil, že v připravovaném rozpočtu budou škrty. Jak značné, však bude záležet na fiskální kreativitě vlády,“ říká Dominik Rusinko. „Alternativou pro čerpání prostředků je ‚odblokování‘ dluhové brzdy vyhlášením mimořádné situace, nejvíce se hovoří o klimatické krizi, což by vládě umožnilo nakopnout investiční aktivitu.“
Zároveň však ekonom připouští, že alternativa v podobě změny ústavního zákona o dluhové brzdě je v tuto chvíli politicky neprůchodná. „A to nehledě na fakt, že díky tomu nyní diktuje fiskální politiku de facto ústavní soud. Samotný cíl zajistit udržitelnost veřejných financí je chvályhodný, nastavení velmi konkrétních limitů a jejich následné vynucování ze strany právníků a nikoli ekonomů je však eufemisticky řečeno problematické. K pestré plejádě negativních rizik, která svírají německou ekonomiku, je tak potřeba přidat riziko v podobě příliš utažené fiskální politiky, jež by dále utlumila již tak bídný výkon největší evropské ekonomiky,“ uzavírá Rusínko.
