Ekonomika roste díky spotřebě domácností, brzdí ji zahraniční obchod

Podle předběžného odhadu vzrostl hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,2 % a meziročně o 2,1 %, oznámil Česká statistický úřad (ČSÚ) ve své pravidelné zprávě.

Mezičtvrtletní růst HDP byl pozitivně ovlivněn především rostoucí tvorbou hrubého kapitálu (investicemi), Negativní vliv mělo saldo zahraničního obchodu.

„Meziroční růst HDP o 2,1 % byl výhradně podpořen domácí poptávkou, zejména výdaji na konečnou spotřebu domácností a tvorbou hrubého fixního kapitálu. Negativní příspěvek mělo saldo zahraničního obchodu,“ sdělil Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

Vývoj hrubé přidané hodnoty v mezičtvrtletním srovnání pozitivně ovlivnila většina odvětví služeb. Negativní vliv měl především průmysl. K meziročnímu růstu hrubé přidané hodnoty nejvíce přispěl zejména průmysl a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.

Zaměstnanost] se mezičtvrtletně nezměnila a oproti stejnému čtvrtletí loňského roku vzrostla o 0,7 %.

„Je to lehké zklamání. Čekal se růst o 2,5 % meziročně. Z poptávkového hlediska táhla českou ekonomiku zejména spotřeba domácností. To není nic nového, spotřeba domácností je konzistentní zdroj růstu české ekonomiky již několik let. Z nabídkového hlediska pozitivně přispívala hlavně odvětví služeb. Průmysl v prvním kvartále lehce klopýtl. Právě v průmyslu tkví zakopaný pes toho, proč česká ekonomika v této dekádě příliš neroste. Průmysl se stále nemůže srovnat se zvýšenými cenami energie,“ komentuje statistická čísla Václav Farnče, analytik investiční společnosti Uniqa.

O zklamání hovoří i Misoslav Novák, hlavní analytik společnosti Citfin. „Důležitá je poznámka Českého statistického úřadu (ČSÚ), že mezičtvrtletní růst HDP byl pozitivně ovlivněn především rostoucí tvorbou hrubého kapitálu. To, že by výrazně zrychlila investiční aktivita, však podle mě není úplně pravděpodobné kvůli rozpočtovému provizoriu na začátku roku. Větší roli tak pravděpodobně sehrála tvorba zásob, a to teoreticky i kvůli konfliktu na Blízkém východě a snaze firem se předzásobit. Jestli je tento předpoklad správný však ukážou až detailnější data v zpřesněném odhadu HDP.“

Další růst ekonomiky, podložený růstem spotřeby domácností, není dlouhodobě udržitelný. „Pokud by české domácnosti v návaznosti na nárůst cen pohonných hmot a obav z vyšších cen energie v dalších čtvrtletích začaly více šetřit, tak by to mělo dost negativní dopad na růst české ekonomiky v letošním roce,“ varuje Novák.

„Když se na vývoj ekonomiky podíváme přes hrubou přidanou hodnotu, tak k meziročnímu růstu ekonomiky přispěla skupina obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Tak tomu bylo i v předchozích čtvrtletích. K tomu se přidal průmysl. Jeho nadechování ale může ukončit nárůst cen energie,“ varuje Jiří Cihlář, analytik společnosti Next Finance. „Ekonomiku budou dál podporovat útraty českých domácností. Bojíme se ale, že tato podpora se bude tenčit. Proč? Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu) se v dubnu meziměsíčně mírně snížil o 0,8 bodu na hodnotu 101,3 bodu. Viditelně přitom slábne důvěra spotřebitelů. Domácnosti se obávají nejen zhoršení celkové ekonomické situace v Česku, ale i své vlastní finanční situace. To má jednoduché vysvětlení. Domácnosti znovu dostaly strach, že kvůli napětí na Blízkém východě na dveře ťuká vysoká inflace. Pokud by šláply na výdajovou brzdu, byl by to zásadní problém pro růst HDP. Ten v posledních letech táhne právě spotřeba domácností. Naopak v letech 2022 a 2023, které si budeme všichni pamatovat jako inflační roky, spotřeba domácností reálně klesala. Vystrašené domácnosti tak mohou přispět k tomu, že růst české ekonomiky letos bude mnohem menší, než se čekalo.“