O něco vyšší odvody by asi živnostníky nezabily. Jde spíš o tu atmosféru
Pořád dokola. Živnostníci platí malé daně a odvody, ODS jim je ale zvedat nechce. Horší než pár procent navíc je asi pro OSVČ ta nenávist.
Ze živnostníků dělá kdekdo černé pasažéry ekonomiky. Protože odvádějí státu málo. Což je pravda! Na druhou stranu si taky od něj skoro nic neberou. Čekají je nižší penze, podporu v nezaměstnanosti v podstatě neznají. Kromě toho je nechrání žádný zákoník práce, mnohdy pracují beze smluv. Ne proto, že si to neohlídali. Ale protože když vás někdo zavolá, že mu teče vodovod, nebo že mu exekutor zablokoval majetek, tak na smlouvu není čas.
Řada zaměstnanců maká přesčasy bez příplatků, další jsou ale placení za to, že chodí do práce. V podstatě zaměstnanec je placen, že dodržuje smlouvu. Živnostník je zpravidla placen za to, co udělal. Když není práce, třeba kvůli covidu, je zle. Samozřejmě stát něco pošle, ale proti zaměstnancům na home office nic moc. Skoro každý pak zná zlo nezaplacené faktury. Domáhat se takové platby je na léta a nemusí to dopadnout dobře ani se smlouvou v ruce a uznáním dluhu. Pokud je člověk ještě plátcem DPH, tak už je hodně zle. Protože to se odvádí, i když vám někdo nezaplatí.
Nedávno jeden z diskutujících na Facebooku napsal pod můj komentář, že kecám nesmysly, protože zaměstnanec si musí na ty placené dovolené vydělat svojí efektivitou. Nedodal, zda tím myslí i ten milion státních zaměstnanců, kteří až na výjimky negenerují žádné příjmy. Stejně tak by měl zajímalo, jak se měří efektivita třeba u takového CSR approach manažera pro diverzitu.
Ale dosti polemiky, cílem není obhajovat stále dokola, že živnostníci mají platit nižší daně. Dle mého soudu mají, protože míra jejich rizika je mnohem vyšší a ekonomika je potřebuje. Z mnoha důvodů. Jsou v lecčems pružnější než firmy, nezabírají pracovní místa, mají jinou citlivost na ekonomický cyklus atd. Zkrátka je to otázka diverzifikace (neplést s diverzitou).
Samozřejmě, někteří žijí v blahobytu, zatímco jiní se sotva uživí. Stejně jako někteří zaměstnanci dřou do úmoru, zatímco jiní si to v práci spíš odsedí. Paušalizovat nelze.
Avšak ruku na srdce, s „živnosťákem“ se fakt neplatí moc. Podle analýzy, kterou před časem provedl server Podnikatel.cz, v roce 2019 odvedli OSVČ mající podnikání jako hlavní činnost na sociálním pojistném zhruba 52 % toho, co zaměstnanci. Což samozřejmě ale neukazuje, zda si také nepřišli na mnohem nižší příjmy, byť až takovýto rozdíl není nepravděpodobný.
s „živnosťákem“ se fakt neplatí moc
Nějaké to procento navíc by asi nikoho nezabilo (to zas bude nenávistných komentářů). Mám na mysli třeba deset nebo dvacet procent, ne dvacet procentních bodů. Protože to už by řada lidí živnostenský list pozastavila a šla si hledat zaměstnání.
Co ale někoho zabít může, je ona nenávist, kterou někteří politici a některá média proti OSVČ neustále či opakovaně rozpoutávají. Připomíná to totáč. Kdo si chce vzít zodpovědnost za svůj příjem do vlastních rukou, dostane prostě nálepku.
Vzpomínáte? „Ti umělci, kteří to podepsali, to žádnej z nás nebere takový platy, prostě jako berou oni. Dostávám jednou ročně výpis… seznam těch umělců, kteří berou nad těch 100 tisíc korun. No tak řekněme paní Zagorová, je to milá holka, všechno… ale ona už tři roky po sobě bere 600 tisíc každý rok. A další ne šest set, milión, dva milióny berou, Jandové a jiní, každý rok. Ty náhodou neprotestovali.“ Vlastně se to moc nezměnilo. Člověk aby se snad za své výdělky či státem nařízené daně omlouval.
