Požadovaný podíl zelené energie vyjde draho
Státy EU se dnes shodly na tom, že EU by měla v roce 2030 produkovat 42,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Půjde o průměr EU, ne jednotlivých států. V roce 2021 činil unijní průměr podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě 22,1 procenta, v Česku byl 17,3 procenta. Zprávu přinesla Česká tisková kancelář.
Jedná se o podíl na celkové spotřebě veškeré energie, nejen elektřiny. V Německu například činí v současné době podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě primárních zdrojů pouhých 17 procent.
Nový cíl EU na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na celkově spotřebě je velmi ambiciózní a bude vyžadovat vysoké náklady, míní oborové svazy a analytici, které ČTK oslovila. Česko podle nich bude muset vlastní cíle výrazně navýšit, přičemž kromě energetiky bude nutný další rozvoj obnovitelných zdrojů i v dopravě a v průmyslu.
Tajemnice Energetické sekce Hospodářské komory ČR Lenka Janáková upozornila na to, že kvůli tomu bude muset být výrazně navýšen cíl podílu obnovitelných zdrojů v ČR na spotřebě, který podle dosavadních plánů měl v roce 2030 činit 22 procenta. „Pro jeho splnění bude tedy pravděpodobně potřeba i nadále podporovat obnovitelné zdroje energie v energetice. To ale nemusí pro splnění cíle stačit, dalšími klíčovými sektory budou doprava, vytápění a v neposlední řadě průmysl,“ podotkla Janáková.
Jakého podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě bude muset dosahovat v roce 2030 Česko, zatím jasné není. Například Svaz moderní energetiky odhaduje cílový podíl kolem 28 až 30 procent. „Klíčový bude zejména rozvoj akumulace, agregace a flexibility, které teď čekají na vytvoření legislativních podmínek pro svůj rozvoj,“ řekl programový ředitel svazu Martin Sedlák. Podle předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpána Chalupy by Česko mělo ke splnění unijního cíle přispět podílem až 34 procenta. Volá proto po navýšení výroby energie z větrných elektráren, rozšíření fotovoltaiky a urychlení prací na soustavách tepelných čerpadel a bioplynu.
Analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor očekává, že největší spory teprve EU čekají, a to při diskusích o individuálních cílech jednotlivých států. Podle něj bude pro ČR dosažení závazku pro rok 2030 obtížné a nejisté.
Podle hlavního inženýra Greenbuddies Jana Kroneisla bude pro dosažení cíle nutná silná politická a finanční podpora. Technicky podle něj splnění cíle v EU možné je, kromě výstavby zdrojů však vnímá nutnost dalších podpůrných kroků, jako je zrychlení výstavby propojovacích přenosových kapacit, zvýšení záložních zdrojů, zajištění točivých zdrojů pro stabilitu sítě, financování provozu a zkrácení povolovacích procesů. V Česku podle něj nebude problém postavit několik gigawattů ve fotovoltaice, jiné zdroje však do roku 2030 vidí spíše nereálně. Upozornil také na problémy s přenosovými soustavami. „Například Německo není schopné propojit sever a jih země již přes 15 let, a to již před deseti lety to měli jako hlavní strategickou prioritu. A nyní má toto 700 kilometrů dlouhé vedení být hotovo nejdřív v roce 2028,“ dodal Kroneisl.
Velmi vysoký, ale dosažitelný je unijní cíl podle analytika XTB Jiřího Tylečka. Upozornil na to, že mezi státy EU jsou v podmínkách pro obnovitelné zdroje velké rozdíly, a český podíl tak bude určitě pod stanoveným průměrem. S navýšením tuzemského podílu by podle něj měly pomoci unijní dotace na přechod z fosilních na obnovitelné zdroje.
Komentář SH:
Jakmile zpráva začíná obratem „Státy EU se dohodly…“, je nutná nejvyšší ostražitost. Jiří Gavor je optimista, když očekává, že největší spory teprve EU čekají. Protože takové dohody, jak jsme nedávno viděli, jsou v EU předběžně definitivní.
Ze zprávy ČTK a z citací insiderů vyplývá, že nikdo neví, jak se ta dohoda udělá. Pouze, že to bude vyžadovat „vysoké náklady“. Kolik to tedy koho bude stát a jakou reakci lze očekávat od průmyslu, finančního systému a obyvatel, to se neví. Hlavně, že je vydán závazek a termín. Taková dohoda států EU je na dvě věci.
